[310] Všickni neujdú před Bohem šrámu,

ktož prohrají, i ktož při zisku ostanú.

Raději rač vésti, jako své dítě,

kterak mám býti živ na světě,

najprv Pána Boha v paměti maje,

[315] což mé osobě přísluší, dobře znaje,

čím zasluhovati lásky u pána svého,

a v jaké lásce míti sebe vyzšího,

a přátel jak mám dobývati,

a jak dobytých pilně zachovati.

[320] Maje od tebe výbornú správu,

jakú před lichým mám míti výstrahu,

před přátely ošemetnými

a služebníky nevěrnými,

a věrných sluh jak užívati mám –

[325] neb já toho v své mladosti neznám –

a jak mám služebníka vésti,

pokudž mi muož v jaké službě snésti,

časem pustiti hřmot na jednoho zpět,

aby se toho lekalo šest nebo pět,

[330] jaké ku platnému služebníku učiniti hnutí,

abych ho neuvedl v nadutí,

a jak houf služebníkuov šikovati,

aby jeden druhého bez závisti mohl milovati,

žádný aby nevzhlédal na druhého liše,

[335] raduje se posměchu tovaryše,

pod pokutú takové tretny,

že by mu se mohlo říci: „Sluho nešlechetný!“

Ale služebníky abych sobě tak zvésti uměl,

pokudž bych jich najlepší užitek měl,

[340] aby každým bylo všeho šetřeno,

jako by mu bylo všecko svěřeno:

pochlebníka ošemetného,

žádám při tom naučení tvého,

rač mi to dáti poznati,

[345] kudy bych se ho mohl varovati.

Opatř mne služebníkem takovým, žádám chtivě,

ať se má ke mně před lidem uctivě,

ale když budeva sama dva, v tu dobu,

uzná li toho příhodnú potřebu,

[350] neuměl liť bych v čem slušně panovati,

ať nemešká oznamovati,

duotklivú domluvú ať se mne nechybí!

Všeckoť rád přijmu, když bude kromě lidí,

ve všemť se k němu povolný schytnu,

[355] jedné ať mi nehrozí bitnú!

Však, ačť budu múdrý, dovtípiť se toho,

což by naň příslušelo. Mnoho

takovýmť mi služebníkem jistě vyhrati,

dá liť mi ho milý Pán Buoh dostati.

[360] Neb jakž by mi přišlo s mladými na radu,

žádný užitek, a strach pádu!

Neb není div, když koho mladý kuoň ztluče,

ktož naň vsede bez rozvahy ruče.

Mnoho bych měl požádati tebe,

[365] aby ráčil naučiti, sám od sebe

služebníky jak mám znáti

a kterak jich užívati.

Než mladěť povím, ať ta řeč známa,

chtěl bych, ať na mně mají milostivého pána.

[370] Byť mi slúžili tak, jakž má býti milo,

dal bych jim za službu, pokudž by mi neškodilo,

a s každým chtěl bych rád narovnati,

pokudž mi se zdaří u víře poznati.

Moji najmilejší, pane otče i máti,

[375] což jest mi potřebného poznati,

za to prosím, že k tomu povedete

cestou najlepší, kterúž před se vezmete.

Ať rostu v bázni Boží a vám k utěšení,

toť bude najužitečnější zlepšení!

[380] Pakliť by Pán Buoh všemohúcí ráčil tak míti

a mne zase od vás pojíti,

což nad to jiného poraditi mohu,