kapla vnitř a dvéře, kteréž sou zadní od kostela velikého blíž k síni kostelní, kteráž jest na poledne, ty shořaly, dřevo neb prkna, toliko železné dvéře, kteréž na dřevěných byly, ty sou toliko zuostaly.

Také i hrob sv. Vácslava , což na něm bylo od dřeva i čímž přikryt byl, to shořelo, sám kámen spodní, v kterémž leží tělo blahoslaveného knížete, zuostal, i to tělo svaté, jakž bylo před vohněm, bez porušení zuostalo.

Na oltáři za hrobem svatého Vácslava stála tabulka, v té pospodku lišta shořela a nahoru k prostředku do polovice obrazu malovaného shořala, ale ubrusy, čímž oltář byl přikryt, ty neshořely.

Jaspisové, kteříž byli na stěnách pulerovaní, v též kaple svatého Vácslava , těm nic neškodí.

Almarka s mřížemi železnými, v kteréž byla svátost velebná těla Pána Krista, ta zuostala bez porušení.

Svícen mosazný, výborným dílem kterýž sou dali sladovníci pražští na svuoj náklad udělati, ten také zuostal v své celosti.

Palác ten slavný, jenž jest klenot vší země, ten od krovu se porušil, neb když krov hořal, skrze díry a závorníky sklepové oheň padal na prkna, kterýmiž byl palác podlažen, a ta prkna místy prohořala. Krámové , jako Vlachové a Vítuov i jiní, shořali i s tím, což v nich bylo, dva toliko, kteříž byli na tu stranu k kostelu, zuostali, a ti, kteříž shořali, velikou ohyzdu palácu učinili, neb se ti sloupové kamenní ve zdech, při kterýchž stáli , škaredě zpukali. A palác všecken od dýmu učadl a skel v oknách málo zuostalo.

Světnice také, do kteréž se s paláce vcházelo , tu, kdež ouředníci menší desk zemských obyčej měli sedati, též i ingrosatorové, ta zuostala, kromě strop prohořal na několika místech a trám .

Mezi pátú a šestou hodinou na noc hořala světnice veliká soudní, při tom i katedra, šraňkové, i což tam jiného bylo. Dvéře oboje do sklepu ke dskám, ty také shořaly.

Též i pokojové, kteříž byli nad sklepem, v kterémž byly dsky,