[529r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcemé tělo a pie mú krev, máť život věčný a jáť jej vzkřiesím v najposlednější den. J6,56 Tělo mé zajisté právě jest pokrm a krev má právě jest nápoj. J6,57 Ktož jie mé tělo a pie mú krev, ve mně přebývá a já v něm. J6,58 Jakož mě jest poslal živý otec, i já živ sem pro otce, a ktož jie mě, i on živ bude pro mě. J6,59 Tentoť jest chléb, jenž s nebe sstúpil. Ne jako otcové vaši jedli mannu na púšti[116]na púšti] navíc oproti lat., a zemřeli sú. Ktož jie chléb tento, živ bude na věky.“

J6,60 Toto jest mluvil, v škole uče, v Kafarnaum. J6,61 Tehdy mnozí z učedlníkóv jeho uslyšavše, řekli sú: „Tvrdá jest toto řeč, i kto ji muož slyšeti?“ J6,62 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by pro to reptali učedlníci jeho, řekl jim: „Toť vás pohoršuje? J6,63 Když pak uzříte syna člověka, an vstupuje, kdež jest prvé byl? J6,64 Duch jest, jenž obživuje, ale[117]ale] navíc oproti lat., + autem var. tělo neprospievá ničehož. Slova, která já mluvil sem vám, duch a život sú. J6,65 Ale jsúť někteří z vás, ještoť nevěřie.“ Neb jest věděl Ježíš ot počátku, kto by byli věřící[118]věřící] non credentes lat., credentes var. a kto by ho měl zraditi. J6,66 I pravieše: „Protoť sem vám řekl, že žádný nemuož přijíti ke mně, nebude li jemu dáno ot otce mého.“ J6,67 Z toho pak[119]Z toho pak] Ex hoc lat., Ex hoc ergo var. mnozí z učedlníkuov jeho otešli zpět a již s ním nechodili. J6,68 Tehdy řekl Ježíš ke dvanádcti: „Zdaliž i vy chcete odjíti[120]odjíti] odgditi tisk?“ J6,69 I otpověděl jemu Šimon Petr: „Pane, k komu puojdeme? A ty[121]A ty] navíc oproti lat. slova věčného života máš J6,70 a myť věříme[122]věříme] credidimus lat., credimus var. a poznali sme, že si ty Kristus, syn boží.“ J6,71 Otpověděl jim Ježíš: „Však sem já vás dvanádcte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.“ J6,72 A to řekl o Jidášovi Šimona Škariotského, neb jej ten mějieše zraditi, a jsa jeden ze dvanádcti.

Kapitola VII.

J7,1 Potom pak Ježíš šel do Galilee, neb nechtěl jíti do Židovstva, neb Židé hledáchu jej zabiti. J7,2 A bieše blízko den sváteční židovský stanovišťný. J7,3 Tehdy řekli[123]řekli] + ad eum lat. bratřie je[b]označení sloupceho: „Jdi odsud a beř se do Judí, ať[124]ať] + et lat. učedlníci tvoji vidie skutky tvé, kteréž činíš. J7,4 Nižádnýť zajisté v skrytě nic nedělá, ale hledí on, aby zjeven byl. Protož poněvadž tyto věci činíš, zjeviž se světu.“ J7,5 Nebo ani sú bratřie jeho uvěřili v něho. J7,6 Tehdy řekl[125]řekl] Dicit lat. jim Ježíš: „Čas muoj ještě jest nepřišel, ale čas váš vždyckyť jest hotov. J7,7 Nemuožť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí, neb já svědectvie vydávám o něm, že skutkové jeho zlí sú. J7,8 Vy jděte ke dni svátečniemu tomuto, jáť[126]jáť] + autem lat., nemá var. nepuojdu ke dni svátečniemu tomuto, neb čas muoj ještě se jest nenaplnil.“ J7,9 To když pověděl, sám jest zuostal v Galilei.

J7,10 A když sú vstupovali bratřie jeho, tehdy jest i on vstúpil ke dni svátečniemu, ne zjevně, ale jako tajně. J7,11 Tehdy Židé hledali ho na den sváteční a praviechu: „Kde jest onen?“ J7,12 A veliké rozmlúvanie bieše o něm v zástupu, neb někteří praviechu, že dobrý jest, a jiní praviechu: „Nic, ale svodí zástupy.“ J7,13 Ale však žádný nemluvil o něm zjevně pro strach židovský.

J7,14 V tom jednoho dne prostřednieho při dnech svátečních[127]V tom jednoho dne prostřednieho při dnech svátečních] Iam autem die festo mediante lat. vstúpil Ježíš do chrámu a učil. J7,15 I divili se Židé řkúce: „Kterak tento písmo umie, a neučiv se?“ J7,16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: „Mé učenie nenieť mé, ale toho, jenž mě jest poslal. J7,17 Bude li kto chtieti vuoli jeho činiti, poznáť z učenie mého, jest liť z boha, čili já sám od sebe mluvím. J7,18 Ktoť sám od sebe mluví, chvály vlastnie hledá. Ale kto hledá chvály toho, jenž ho poslal, tenť jest pravdomluvný a nespravedlivosti v něm nenie. J7,19 Však Mojžieš dal vám zákon, a žádný z vás nečiní zákona. J7,20 Co mě hledáte zabiti?“ Odpověděl zástup a řekl: „Ďábelstvie máš! Kto tebe hledá zabiti?“ J7,21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: „Jeden skutek učinil sem, a všickni se divíte. J7,22 Protož Mojžieš dal vám obřezovánie (ne aby z Mojžieše bylo, ale z otcuov) a v sobotu o[529v]číslo strany rukopisubřezujete