utišila krále Davida rozhněvaného. Neb ten Nabal blázn skrzě své bláznovstvie rozhněval proti sobě krále Davidovu nepřiezn. „Bláznóv bezčíslný jest počet,“ to praví mudřec o hřiešných tohoto světa. Nebo které muož větčie nalezeno býti bláznovstvie, jediné to, že za mrzutý hřiech prodáno bývá věčné veselé. To činie tohoto světa hřiešníci blázniví, z jichž čísla pohřiechu dnes nalézáni bývají mnozí. I zdali všichni blázni přěbláznivi nejsú, jižto stvořiteli svému a učiniteli svému protivie sě? Běda, jakž prorok praví, těm, ktož sě protivie stvořiteli svému. Třěpina z hnojě zemského, točíš z mrzutého bláta, toť by bláznivé bylo, by třěpina blatná protivila sě svému hrnčieři. Takež přěbláznivi jsú, ktož sě protivie svému učiniteli. Také blázny pravý David v svém hněvu často by zahubil, by našě Abigail, točíš Maria, hněvu jeho neukojila.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek

To také múdrá ona žena Teciutes znamenala, jenž Absolona, svého bratra, vražedlníka, s jeho otcem smířila. Skrzě toho vražedlníka, točíš Absolona rozumiemy na tomto miestě dobrovolného hřiešníka. Nebo ktož udatně proti bohu hřěší, bratra vražedlník jest. Nebo bratra svého, točíš Krista druhé křižovati chce. Když Absolon směl bratra svého zahubiti, nikdy nemohl v slíbené zemi přěbývati. Ale v Ješur, točíš v zemi pohanské bydlel, doněvadž skrzě ženu Theciutu jest s otcem smířen nebyl. Takež hřiešník po účinku smrtedlného hřiechu žádné nemá v zemi věčného slíbenie bytnosti, doněvadž smířen nebude s bohem skrzě Tecintu, točíš skrzě Mariji, řěčnici milostivú a tichú.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek

Ta přěblažená řěčnicě již mieněná také byla skrzě múdrú ženu v městě Abela znamenána. Siba, syn Beoróv