[28v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcepoodpočinuli a jiedlem i pitím sebe posilnili, Bernart, syn Soběslavóv, a Odolen, syn Střežkóv z Chýš, muži udatní, počali jezditi po břehu té vody a pokušovati, zdali by kde brod naleznúti mohli, a nenalezše vskočili sú s třetím svým tovaryšem do té vody, a tak v hlubinách tápajíce, sem i tam po vodě se káciechu, však proto vždy Božím zpuosobením ve zdraví k břehu se přibrali a brod nalezli. Ale třetí jich tovaryš, nebo snad proto, že mdlý kuoň měl nebo srdce strašlivé, ten jest utonul. To když král zvěděl, že dva rytieře brod přejela a jej našla, ihned kázal u vojenský buben udeřiti a všem pohotově býti. Protož když se přistrojili, tento udatný Vladislav hned za předními svými rytieři otdal se jest v ten brod a jiní všickni, silné a bystré koně napřed vybravše, s Boží pomocí beze vší škody všickni se přepravili na[ac]na] na w onu stranu. Potom pak král Vladislav, málo poodpočinuv s svým rytieřstvem, obořil se mužně na nepřátely. V tom jistém boji vzešli sú velicí hlasové od obojích, ale však Čechové tu boj slavně obdrževše, mnoho nepřátel zbili a něco zjímali, a tak je z těch posádek všecky rozehnali. Odolenovi pro tu smělost, že brod sám druhý přejel, najprv na štítu v bílém poli modrý štrých, jenž vodu znamenává, přes vešken štít Vladislav dal jest nositi. Mezi tím pak císařské vojsko, slyšiece ten křik, mněli sú, by Mediolánští na pomoc přitáhli. Však když sú uzřeli české korúhve, divili se tomu náramně, kterak sú přes vodu tak brzo přejeli a ve[b]označení sloupceseli byli všickni tím jich vítězstvím. Čechové pak ostatek nepřátel popudivše, vítězstvie viece nežli kořisti pilni jsúce, na oné straně kaštely a vsi vše napořád bořili a pálili. Mezitím král Vladislav péči měl, aby císařovi most byl přes tu vodu udělán, protož bez meškání i s císařova i s králova vojska s obú stran vody trámy veliké a jiné dřieví snášeli sú, až v tom noc dielo jim přetrhla. Král pak Vladislav, postaviv stráže proti Mediolánským, celú tu noc s nimi nespal. A když svítalo, opět dělánie mosta pilni biechu i dáno jim znáti, že Mediolánští poslali vojska, aby zabránili toho diela. Tehdy všickni, pochopivše rychle oděnie své, vybrali se z stanuov svých ven, chtiece viděti, mnoho li jich táhne, i vyslali sú některé rytieřstvo udatné z sebe proti nim, aby je shlédli. Oni pak, jakž Mediolánské potkali, nedočekavše jiných, dali se s nimi hned v bitvu a udatně je tepúce, k běhu sú je přinutili. A takž po nich Čechové běžiece, mnozí sú v té své nemúdrosti raněni byli. Tu také zabit jest nějaký zvěst Mělnický tak řečený, muž udatný, jehož rytieř jeden jménem Dyna pomstiti chtě, běžal jest za tím, kdož jej zabil, a doběhši rozpoltil jej na dvé jako vepře. Ale Čechové tu mnoho jich zbivše a za mrtvé ostavivše, sedmdesáte jich znamenitých jali a králi svému dovedli, kteréž to on císařovi u vězení dal. A potom, jakž most byl dodělán, hned císař přejel s svým vojskem králi na pomoc na druhú stranu. Za tím pak někteří z Čechóv ku potřebě svého vojska jiný most opravováchu, a když s obú koncí