vytrhl jest a pokojně se domuov vrátil.
Toho léta Břetislav kázal jest jíti Prkoše, hrabí bílinského, kterémuž byl vojsko poručil, aby toho kraje hájil. I doptal se jest toho, že by penězi a dary ukojen jsa, saskému kniežeti špatně odpieral, a jakž slušelo, škod jemu činiti nebránil. Protož kázal mu oči vylúpiti, ruce i nohy osekati a potom do Bíliny řeky osekaného uvrci, aby jiní z toho strach a příklad majíce, pánóm svým vieru, jak slušie, bez falše zachovávali, neboť věrnost najviece se mimo všecko jiné váží, ale nevěra zlé slovo i pomstu přináší.
Kterak Břetislav přemožen jest od císaře
Oniž však po tomto vítězství a Čechové pokoje užiti mohli, neb hned léta M.XLII. tejž Jindřich císař s Otmarem, knížetem saským, a s jinými mnohými knížaty a pány, chtě pomstiti oné příhody své, mnohými cestami kvapně lesy a hory přejevše, do Čech sú s nečíslným vojskem vtrhli, všudy zemi pleniece i lidi hubiece. A tak potom až ku Praze s svými vojsky přitrhli sú a tu Břetislava oblehli. Severus pak tehdáž biskupstvie pražské s císařova povolení jest držal, neb jemu byl přísahu učinil. Ten, boje se za své biskupství, nočním časem tajně s mnohými z Prahy k císaři do vojska utekl. Ale Břetislav, jakožto muž múdrý a rozšafný, vida, že tak velikému vojsku mocí svú odepřieti nemóže, císaře dary mnohými jest okojil a dal jemu patnácte set hřiven střiebra. A tak přiezen jeho obdržal i pokoj s ním utvrdil a dan, kterúž chtěl míti císař, za tři léta dávati přiřekl.
Léta M. XLVI. kostel boleslavský dostaven jest svatého Václava a od Severa biskupa posvěcen měsíce července.
Léta M. LII Božena, mátě Břetislavova, umřela jest a pochována v kostele boleslavském.
Léta M. LIII. svatý Prokop zpovědlník, pln jsa dobrých skutkóv, umřel jest a tu u Sázavy řeky pochován.
Léta M. LIIII. Břetislav knieže postúpil jest země slezské města vratislavského i jiných měst v té zemi vejvodám polským pod takovú úmluvú, aby jemu a budúcím vejvodám českým, věčně poddanost slušnú odtud zachovávajíce, dani na každý rok dvadceti zlata a pět set hřiven střiebra platiti byli povinni beze všeho otporu.
O smrti Břetislavově
Opět po malém času, když se tyto věci skonaly, Uhři, vtrhše do Moravy, nemalý počet lidu zajali a škodu znamenitú v zemi učinili. Tehdy Břetislav, sebrav silné vojsko, táhl jest na Uhry, chtěje toho pomstiti a zemi jich podmaniti. A když již v Chrudimi s svým lidem se sjel, nemoc těžká od zimnice na něho přišla a čím dále vždy jej viece trápila. On srozuměv, že mu se čas smrti blíží, povolal před se českých pánuov a zemanuov, Spytihněva, prvorozeného syna svého, náměstkem svým ustanovil. A to za právo na potomní časy uložil, aby v české zemi po smrti každého kniežete
