Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[40r]číslo strany rukopisuhněviv jsa mluviti a pravě: „Mluvíš[s]Mluvíš] mluwieſs, že si o mně z mladosti slýchala, a hanieš mě praviec, že si mnoho slzí pro mé rozpustilosti vylila. Nenie to podobné, mejlíš se o někoho jiného! Neb vešken svět, a ktož mě zná pro mé rytieřské a světské běhy, ti mne milují. A protož pověz mi, kudy k tobě, aneboť tam skočím přes tu řeku, bychť měl utonúti!“

Ctnost

Panna otpovědě: „Neskač, ale obejda své skutky daleko a vezma na se nějaké poctivější než ty krátké šaty a to nahé hrdlo, budeš moci přes lávku šlechetnosti ke mně přijíti. Než sic takto nechoď, prvé by utonul v této řece, nežli mne dojdeš, s těmi obyčeji, jakéž ty do sebe máš!“

Mládenec

Mládenec vece: „Neutíkaj přede mnú a nechť, ale mluvím s tebú [40v]číslo strany rukopisupřes tuto vodu. Přistupiž blíže k vodě a prosím tebe, jmenuj mi se, kto jsi ty!“

Ctnost

A panna přistúpivši blíže k vodě, ne pro mládence, ale pro to, aby se jemu jmenovala, a zdali by jemu jméno její slíbilo, vece: „Mládenče, mněť Ctnost říkají.“ Mládenec trže sebú a chřbetem se k ní obrátiv, poče zpátkem rukú kývati a řka: „Cos ty, Ctnost! Slýchal sem o tobě, ale velmi málo, ale nic sem toho o tobě nikdy neslýchal, co by se mně líbiti mohlo! Ba, Buoh tě žehnaj na věky! Byť tvá voda do kolenú byla, nešel bych k tobě! A hned sem srozuměl, že v tom domku špatném nic dobrého býti nemuož!“ Ctnost k tomu otpovědě: „Mládenče, jáť nic jiného nevědě, než chceš li na to pomněti anebo druhdy pomysliti, že umříti musíš! Stuoj [41r]číslo strany rukopisuto dlúho nebo krátko, měl by se mnú rád promluviti!“ Mládenec vece: „Počkaj, až budu v sedmdesáti aneb v osmdesáti letech! Dosti času mysliti na smrt! A buď toho Bohu žel, jsúc tak pěkná a tak přípravná čistě, a že takové řeči mluvíš[t]mluvíš] mluwieſs! Pověziž, když pak vždy chceš se mnú mluviti, kde jsi tak dobré šaty vzala a světlú postavu jasnú v této bídné chaloupce anebo kudy si sem přišla!“ Ctnost praví: „Takto mi se přihodilo, že sem já z přirozenie najvyššieho rodu, z něhož jest sám Syn boží pošel, a mezi dobrými všudy muoj rod najdeš. A protož já v této chaloupce jsúc, své přirozené krásy ztratiti nemohu a svých drahých šatuov svléci také nemohu, ani mě kto z nich svléci věčně muož. Než proto v této chaloupce bydlím, v ničemž

X
sMluvíš] mluwieſs
tmluvíš] mluwieſs
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).