Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<40r–41r41v–42v43r–44r44v–45v46r–47r47v–48v49r–50r50v–51v52r–53r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[46r]číslo strany rukopisuby na tomto světě vedlé svého vinše věčně živ býti mohl. Vedlé toho peklo jako v nic sobě nepokládaje. A pravíš, kto se bojí chřestu, nechoď do lesa! Mluvíš[x]Mluvíš] mluwieſs jako ten, nechtěje Boha, mne ani panny Ctnosti za nic míti, ani se nás v ničemž držeti. A bych sám sebe v tom nešanoval, mohl bych nětco více řéci. Ale proč nemyslíš, ubohý člověče, že všecky věci minulé sú a tvój mladý věk velmi krátký jest a smrt vždycky jako za pasem nosíš! A učinil li jsi co dobrého, to s sebú vezmeš, nic jiného! Též i zlé skutky tvé k věčnému zatracenie budú! Ó mládenče, coť sú platny ty kolby, honby, freje, krása, mladost, čerstvost, nebo všecky ty běhy, kteréž ty za rytířské pokládáš, anebo rozkoš, kterú jsi se beze mne [46v]číslo strany rukopisupřed pannú Ctností nerozvážně chlubil! A což ona z své přirozené lásky k tobě jest mluvila, to jsi v nic obrátil. A obrátiv se k ní chřbetem, mluvil si slova, ješto mě za tě hanba, že k své čisté a mladé postavě tak si beze vší vážnosti rozpustilý! To by bylo rytieřsky, aby maje ty všecky kusy do sebe, jimiž si se štědře chlubil, i pokúšel jich na ďáblu, nepříteli tvého věčného dobrého, a s ním bojoval, nic jemu k vuoli nečině! Nebo což ty sobě tuto za kratochvíl pokládáš, nic nenie, než jako led v horké vodě! S takú prací a lámaním, s těmi věcmi, kteréž ty sobě za kratochvíl a za rytieřství pokládáš, brzo se zstaráš a brzy umřeš, a Buoh ví, kam se dostaneš! Zde máš práci velmi velikú, pekla sobě dobývaje, a onom světě, tuť pak tepru věčná práce! V pekle pláč a škřípenie [47r]číslo strany rukopisuzubóm, když tě, rytíře, svížíc i vrhú do temnic zevnitřních. A zdaliž by lépe nebylo, aby těch daruov, kteréž ne z sebe, ale od Boha máš, k jeho cti a k chvále požíval a tu míru zachoval, kteráž by tě k věčné radosti dovedla. A proto by vesel býti mohl slúže Bohu, mně i panně Ctnosti? A my bychom tvoji přímluvce před Bohem byli, že by se na ten dvuor dostal s svými rytířskými dobrými kusy, kteréž člověk vypsati ani vymluviti muož. Milý mládenče, co k tomu dieš? Pověz mi svobodně úmysl svuoj a neboj se v tom nižádného!“ Mládenec otpovědě k Múdrosti řka: „Milostivý pane, když řekl, abych mluvil svobodně a žádného v tom se nebál, sem tiem veselejší nežli tvú vší řečí! Však sem byl jako ztrnul a až sem se, tebe poslúchaje,

X
xMluvíš] mluwieſs
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).