Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[41v]číslo strany rukopisusebe nepoškvrnivši, ale že mě sobě vuobec v ohyzdnost a v lehkost vzali i muoj vešken rod. A kto najméně se k mému rodu sezná, žádného nikdiež nechtie míti v lásce. A muoj otec i mátě má vyhnáni ze všech království. I pohlediž na mú sličnú krásu i na mé čisté přípravy, to mi nic platno nenie! A od najbohatějších až do najchudších, ktož jediné s to býti muož, aby zle činil, žádný na mě laskav nenie! A když sem kde šla po ulici aneb po rynku, i kdež sem koli před koho vstúpila, každý ke mně též jako i ty chřbet obrátil. A protož v této chaloupce radši sama sem. A ktožkoli ke mně sem chce, k tomu se hodně připravě, žádným já nepohrdám, ale každého ráda k sobě přijmu a s ním jako s přítelem kvasím a miluji jej z srdce. I protož chceš li ty ke mně, mlá[42r]číslo strany rukopisudenče, mysl přiložiti, chciť tě milovati a v svuoj rod zapsati!“ Mládenec dí: „Ba, kého čerta, já tě milovati mám jsa mlád, a ty sama o sobě pravíš, že se tebe všichni varují! Ale bych as viděl, jakých si obyčejóv, anebo co jest tobě milo, pak jáť své také poviem a snad se srovnáme, neb postava tvá mně se líbí a jáť ženy nemám! Pověz mi medle, Ctnosti, jací sú tvoji obyčejové!“ Panna Ctnost: „Pověz ty mně, mládenče, prvé své položenie i obyčeje!“ Mládenec: „Ba, ne tak rád, jako radiček! A toto jest muoj obyčej, že bych rád všecky rytířské kusy nad lidi činil a všecko, což světu milo jest. A v tom mě lidé znají, že sem v tom nad jiné lidi. A by tomu Buoh chtěl, abych na tomto světě s túto mladostí věčně živ býti mohl! A nechť by sobě Pán [42v]číslo strany rukopisuBuoh své nebeské království schoval aneb dal je, komu ráčí! A tito sú také moji obyčejové, že všecko činím, užívám všeho na tomto světě, co mému hrdlu libo a milo. Avšak vím, že věčně živ nebudu, téměř sobě na tom světě povoliti. A to všecko každý den, a co najvíc mohu. Do kostelať také nerad mnoho chodím, leč druhdy v neděli aneb v svátek. Ale pravduť poviem, Buoh ví, že já toho pro náboženství nečiním, než ješto mnoho bývá pěkných žen v kostele, abych na ně pohleděl! A také žádného já páteře ve čtvrti létě nezříkám – a čert by se s nimi pósobil! A já bych raději dvakrát klal, nežli jeden páteř zříkal. A nevěříš, cos nimi těžko jest!“ A Ctnost zasmavši se vece: „Mládenče, z tvých obyčejóv slyším a rozumiem, žes syrov velmi!“

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).