„než vždycky Bohu děkovati.
Pakli dopustí chudobu, bídu i psotu,
nemoc, bolest, starost, z jich vojska rotu,
aby nás opět tito trápili,
jediné, milý Bože, abychom v nebi byli,
daj nám to vše mile trpěti,
což se tu koli bude nám díti,
a daj se nám zde hříchóv pokáti;
rač se, milý Kriste, k Bohu Otci přimlúvati!
A když již bude toho čas,
že by přišla smrt po nás,
abychom s veselím duše poslali
a s Trojicí svatú se radovali,
k tomu se tak připravili
s pokáním svatým, a dobře činili,
jsúce v nebi s tvými volenými,
se všemi anjely svatými.
Ať nás nežže věčný plamen!“
Tuž skřičéchu všichni: „Amen!“
Ctnost, rytíř a moudrost
[…]text doplněný editorem
[39r]číslo strany rukopisuI poče mysliti řka: „Milý Bože, co jest toto nového, že tak v přípravné zahradě tak špatná chalupa stojí a že tu nějaké veselé sedadlo uděláno nenie! Dvorná to věc! Zahrada jako ráj a duom v ní jako chlév!“ A když v tom myšlenie stáše, tu z té chalúpky vykročí tak převelmi pěkná a tak ušlechtilá, nad lidský rozum krású i šaty ozdobená panna: vlasy až do samé země zlaté barvy mající a ve všem bílém. Na to rozličným drahým kameniem a rozličného uměnie dielem mezi tú bělostí ozdobena byla, z jejížto tváři pro krásu až jako blesk pocházíše, že tak se tomu mládenci poče zdáti na jeho mysli, že jest tak pěkné panny a tak přípravné nikdy jakživ neviděl, ani brž o ní slýchal.
Mládenec
[39v]číslo strany rukopisuZ přirození svobody a navyklosti své poče výskati a volati hlasem velikým řka: „Má milá panno, já k vám puojdu, bych věděl kudy!“ Panna Ctnost otpovědě: „Nechoď sem, mládenče! Neb já na tvé postavě vidím, že my spolu neskvasíme!“ A mládenec: „Proč bychom spolu neskvasili, ano mi se zdá, že sem jakživ nic tak pěkného a tak draze připraveného neviděl!“ Panna: „Pravdu s pověděl, že sem draze a skvostně připravena, vnitř i zevnitř, ješto ty hoden nejsi mých se šatóv dotýkati. A protož tam ostaň radši, nebo já na tobě vidím, že té žíly v tobě nenie, kteráž by byla hodna mne se dotýkati, pro tvé rozpustilé činy, o nichž já z svého dětinství sem slýchala a mnoho slzí sem pro to vylila.“
Mládenec
A mládenec poče mysliti a jako
