vida, ano všichni v přípravě stáli,
jako by je najčišť zmalovali.
Zdech Závist, pomyslil sám v sobě:
„Dostane li se co toho také tobě?“
Mysle, že by chtěl radějí umříti,
nemá li toho všeho mnoho míti,
tak že stál chvíli bez paměti,
neb mu se chtělo toho všeho míti,
vida, ano všichni dosti mají
a o nic se nikdy nestarají.
Tuž povstav, jako by se probudil,
těmito slovy k králi pověděl:
Pan Závist mluví
„Najjasnější a mnohomocný králi,
i vy všichni milí páni,
kteříž jste se tuto koli sešli,
tohoto poselství abyšte poslyšeli,
prosím, račtež otpustiti,
budu li co nelibého vašim Milostem mluviti!
Račtež věřiti, žeť mi jest poručeno,
cožkoli tuto bude k vám mluveno.
Neštěstí[p]Neštěstí] neſſtieyſti, pán muoj najmilostivější“
[…]text doplněný editorem[45]chybějící folia 31 bis r, 31 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem, na foliu 31 bis r tužkou připsáno list chybí
[31 bis v]číslo strany rukopisu[46]zlomky textu na utrženém listu…usititorzovité slovo
…itorzovité slovo
…mtorzovité slovo
…jetorzovité slovo
…ktorzovité slovo
…itorzovité slovo
[32r]číslo strany rukopisu„Chudoba, Nemoc, Bída, Psota,
Starost, Neřád, Bolest i všecka rota,
vojska naše, a zvlášť Neštěstí,
což jich máme pod svú mocí
napořád, malí i velicí,
teď sú otpovědné listy poslali
a takto mně pověděti rozkázali:
cožkoli budu vedlé Neštěstí počínati,
aby jim viny neráčil dávati,
že svú čest nynie ohrazují
a tvoji býti nepřítelé chtějí,
i všech tvých poddaných
světských, také i duchovních.
A z tohoť všichni vinu dávají,
žes jim zebral všem, kteří co mají,
a že chtí se s vámi o všecko děliti.
Nechcete li z dobré vuole vrátiti,
chtí na to hrdla svá vážiti.
A toť tvé Milosti oznamují,
že otpovědi na to žádné nepotřebují,
neb to rozkázaní od nich mám,
a to pravím v pravé pravdě vám,
[32v]číslo strany rukopisuže to v naší mysli nenie,
abychme jaké chtěli rokovánie,
s vašimi Milosti aby jednáno bylo.
Takť mluvím, jakž mi se poručilo,
že radějí chcme hrdla skládati,
nežli se v jaký tadynk dáti.
Než k tomuť svolujeme
a našimi to pečetmi ujistiti chceme,
že s vámi věčně válku vésti budem,
leč všeho, což máme, i hrdel, zbudem.“
Štěstí
Tehdy Štěstí zavolav Múdrosti,
rozkáže pověděti tomu hosti,
chce li toho málo sčekati,
chcem jemu otpověd dáti.
Pakli se jemu nezdá učiniti toho,
že nezáleží na tom mnoho,
však jsme od mnohých hrdé řeči slýchali,
ješto potom rovné přijímali,
pak že to před sebú mají
a že uzří, co z toho udělají.
A najmenší nepřátelstvie ukázali
[…]text doplněný editorem[47]chybějící folia 32 bis r, 32 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
