což Pýcha prvé mluvil, svoloval,
a vždy pobízeje Pýchy k tomu,
aby mluvil, což se jemu líbí k komu.
Tuž Pýcha, velmi hrdě stoje:
„Já pravím, že žádného pokoje,
tvé Milosti, králi, s nimi míti neradím!
Než Múdrosti, s tebú se o to svadím,
že mě velíš kázati svázati
a Neštěstí hubenému vydati.
Neb já mluvím jako ten,
ješto sem k tomu přirozen,
ať bych všecko mocí podmanil.
Pak jižť sem tě dosti příliš ctil
a více tebe nechci již ctíti,
poněvadž mě velíš jíti.
Ty radíš rovně jako baba!
Teď jsme mluvili s Svobodú oba,
že umieš, na lavici sedě, raditi,
ale vava se s lidmi vaditi.
Než vždycky cos kam pleteš
a všem nám rozumy měteš,
a co ty mluvíš[k]mluvíš] mluwieſs, takť se zdá,
[29r]číslo strany rukopisuže žádný múdřejí raditi nemá.
A velíš mě vydati Neštěstí –
vydaj mě, uzříš[l]uzříš] vzrzieſs, žeť chlupy ztřeští.
Ty, Múdrosti, mluvíš[m]mluvíš] mluwieſs jako starý neb kněz.
Lépe já se hodím k válce, to věz!
Neb to ještě vždy tak pravím
a na svú čest já k tomu radím,
aby král nedal na se fúkati žádnému
Neštěstí, Chudobě, Psotě,
ani z nich žádnému, i také Bídě!“
A to mluvíše, rukú rozkyvuje.
„Pravím, ktož našeho pána čest miluje,
že jemu nemóž žádný raditi,
než chutně se s nimi svaditi
a všecky je mocí setříti,
a mají li co, i to jim vzíti.
Ať vždy moc pána našeho znají
a potom ať pomenší fúkají!“
Múdrost k Pýše
Múdrost otpovědě krátce:
„Já sem to viděl na počátce,
že se má řeč neslíbí tobě.
[29v]číslo strany rukopisuAle chceš li to rozvážiti sobě
a pomysliti na konec i na počátek,
srozumieš, jaký má z toho býti zmatek.
Ale proto tobě za zlé nemám,
neb v tvé steklosti tě dobře znám.
A jakož ty mú radu hanieš,
kto křiv nebo práv bude, to zvieš.
Ale jáť se proto nechci vaditi,
než to viem, že lépe umiem raditi,
toběť v mysli jiného nenie,
než hrdé řeči a fúkanie.
Protož potom, když přijde k čemu,
svolíš také k dosti rovnému.
Než jáť se nechci tuto svářiti,
neb máme nynie pilně se raditi.
A ctím syna a pána svého,
máloť bych já tbal fúkanie tvého!
A zmíníš li se kdy o to se mnú sám,
na všeckoť slušnú otpověd dám,
bude liť se čeho velmi chtíti,
budeš to před sebú míti.
Jsi bez rozumu velmi statečný.“
[…]text doplněný editorem[44]chybějící folia 29 bis r, 29 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
