Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[223r]číslo strany rukopisuokna, což najvíc mohla, velmi mile a laskavě naň pohleděla. Ten dobrý člověk přitom dostatečně jí vyrozuměl, co jest jemu skrze mnicha praveno, že dómysl jeho, který ot [mnicha zvěděl,]text doplněný editorem[112]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje text „mnicha zvěděl,“ paní křivý není. A potom s velikú pilností i chtíčem každý den paní k libosti, jako by nětco jiného měl činiti, mimo její duom chodil jest. A potom po několiko dnech srozuměvši paní, že mu se nic méně nelíbí než jako on jí, zapálivši se u veliké lásce a vzavši tomu čas a hodinu, zase k svému mnichu spovědlníku jest šla a hned s pláčem k jeho nohám přiklekla jest. Ten dobrý mnich ptal se jí pokorně, jaké by to noviny byly, že jest tak s smutnú tváří předeň přišla. I řekla jest mu paní: „Muoj milý otče, noviny sú tyto, že ten prokletý od Boha přítel tvuoj, na kteréhož sem prvé žalovala, tolik mi [223v]číslo strany rukopisuprotivenství činí, že jinému nevěřím, že jest se k mému zámutku a žalosti narodil. A jistě se bojím, že on toho příčina bude, že já nikda dobré mysli nebudu, ani k vám kdy více choditi budu.“ I řekl jest mnich: „Kterakž, což jest tebe ještě nepřestal takovými běhy trápiti, kteréž’s mi pravila?“ „Otče, jistě v pravé pravdě ještě nic,“ řekla paní, „neb víc a víc, což muož, vždy mi protivenství činí k mé žalosti. A snad z té příčiny, že sem vám naň žalovala, to jest ve zlé vuoli od vás přijal a mně tady protivenstvie činí takové. Neb prvé šel li jest jednú mimo duom muoj, již sedmkrát na to místo chodí, by tomu Buoh chtěl, aby to mu[ce]mu] mi Buoh dal, aby se na mě dosti nahleďal, a k tomu jest tak smělý a nezbedný, že včera starú babu ke mně do domu poslal s svými dary a novými [224r]číslo strany rukopisurozprávkami a rovně, jako bych na zlaté pasy a na váčky velmi nedostatečná byla, jako by mi na tom scházelo. Protož těch daruov z žádnú vděčností sem přijíti nechtěla, a bych se hříchu nebála, byla bych jej i s těmi pasy proklela. Ale vždy sem se upamatovala pro vás, že takové věci ještě bez vaší rady učiniti sem nechtěla. A také sem sobě myslila, že sem chtěla ten pás i měšec té babě zase vrátiti, aby jej zase jemu donesla, a jí dobře naláti i z domu vyhnati k čertu. I rozmyslila sem se, že taková baba takové věci mohla by sobě to zachovati a řéci, že mi jest to dala, kdež takové baby rády se takových věcí chytají. A protož z té příčiny ty dary sem schovala a vám je teď přinesla, abyšte je sami jemu zase dali a při tom pověděli, že já jeho pasuov a měšcuov nepotřebuji, buď buoh pochválen a muž muoj,

X
cemu] mi
112Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje text „mnicha zvěděl,“
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).