Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[226r]číslo strany rukopisuse jemu v jeho modlitby a mnich dal jest jí požehnánie, aby od něho šla, a vždy ještě nerozuměl, by na kavce přitržen byl. A hned po toho svého přítele poslal jest, kterýž nemeškav dlúho, hned přišel jest, mnicha v smutné postavě a v hněvivé našel jest. Hned sobě pomyslil, že on o té paní noviny nějaké nové přezví, i čakal vždy, skóro li k němu mnich co promluví, poněvadž jest ho prvé o tu věc káral a trestal. A nedlúho mnich počav řeč od prvních[cf]prvních] prwch[113]možno číst i prvých věcí, i to, co jest se dálo, jemu jest oznámil a s velmi velikými hněvy jemu domlúvaje a jej káže z takových věcí, co jest jemu paní naň žalovala. Ten dobrý poctivý muž, kterýž ještě nemohl dostatečně vyrozuměti, k jakému dobrému konci ten dobrý mnich tu věc přivede, nechtěl jest jemu velmi jeho slovóm otpierati, co jest jemu roz[226v]číslo strany rukopisuprávěl o čistém měšci a pasu, z té příčiny, aby toho mnicha dobrého s jeho víry nesvedl, tím méně jemu na to otpovídal. Kdež mnich z toho se velmi rozhněval a ještě u větší hněv se dal. „Což mi chceš opět toho zapříti mlčeniem, ty potvorníče, to, což mi jest v jistotě vědomo, pohleď, toť mi jest plačíci přinesla, hádaj, znáš li ty to!“ Ten dobrý muž, jako by se za to velmi styděl, tak jest řekl: „Známť to dobře, dávámť se vinen, udělalť[cg]udělalť] udielat sem zle, a teď slibuji, poněvadž ji tak ve cti a stálé mysli seznávám, žeť potom nebude míti oč jakých žalob činiti na mě.“ A tak rozličná slova těch věcí mezi nimi obapolně byla sú. Naposledy ten dobrý mnich, kterýž mohl lesnímu kozlu přirovnán býti, vzav ten pás stříbrný a měšec přečistý i dal jest jemu. A potom jej navodil [227r]číslo strany rukopisui prosil, aby to jemu zdržal, což jest jemu přiřekl, a tak se s ním rozlúčil. Ktož veselejší než ten dobrý muž, kterýž již skrz tak znamenitý dar seznati jest mohl, že k němu ta pěkná paní velikú lásku má. A jakž jedné od mnicha odšel, tak hned mimo paní duom šel jest a jí okázal, že jest ten dar ot ní v svú moc přijal, kdež ta paní toho velikú radost měla jest. Dobře tomu tušéci, že její úmysl předse den ote dne lepší se a rozmáhá se, a že již nic lepšího o tom smýšleti není, než kdyby její muž přes pole podál otjel, aby takovú věc v tom času počatú k konci přivésti mohli. Po nedlúhém času potom trefilo se, že muž její, maje mnoho činiti o své potřeby, do Janova jeti jest musil. A když jest ráno otjel, tak hned ta dobrá paní, žena jeho, k tomu mnichu brala se a opět znovu na

X
cfprvních] prwch
cgudělalť] udielat
113možno číst i prvých
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).