Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[13v]číslo strany rukopisu

aby před ním každý stál,

ktož jeho chce za pána míti,

že je chce všecky před sebú viděti

a tu na všecky mile pohleděti.

Pak, kteříž se líbiti jemu budú,

že velmi štědře darováni budú,

neb má stříbra, zlata příliš dosti,

protož je chce dařiti bez lítosti

i všelijakým v světě zbožím

mocně, jakožto svým vlastniem.

Když to došlo poselstvie velikého kána,

prebytera Jana i také žoldána,

a tak v světě najbohatějšiech,

i všech lidí najmocnějších,

k tomu vzkázal Svobodě, služebníku svému,

porúčeje mocně jemu,

aby on to již všecko zřídil

a po všech dvořiech i zemiech zjezdil,

hned k němu samému aby přijel

a jemu to vše pověděl

o všem o tom, kterak se k tomu budú míti,

a ktož pak k němu nebude chtíti,

[14r]číslo strany rukopisu

aby nedával žádnému viny

než sobě pro své nemúdré činy.

A když to bylo známo po všech zemích,

neměl toho nižádný v smiech,

tak hned všickni k němu pospíchali

bojíce se, aby nezmeškali.

Zvlášť ktož nevelmi bohat byl,

takový každý jemu slúžiti chtěl,

takže se i s dětmi nesli k němu,

chtiec všichni slúžiti jemu.

Ale již on takový rozum měl,

že ne každého přijíti chtěl,

neb mu to jest z přirozenie,

že na nuzné a chudé laskav nenie

a nebude v to nikoli uveden,

leč bude prvé súdný den.

Pak tito páni najmocnější,

ve všem světě najbohatější,

Svobodu sú tak darovali,

zlata i stříbra jemu dosti dali,

že jest jim to znáti dal,

co jest jim byl Štěstí vzkázal.

[14v]číslo strany rukopisu

Ihned mu se každý přikázal,

a tak mluvíce k Svobodě:

„Totoť my porúčíme tobě,

aby bez meškání k Štěstí jel

a takto jemu od nás pověděl,

že jsme věrní služebníci jeho

a béřem jej za pána svého.

K tomu toto také uměj pověděti,

že ne chudí, ani jich ovšem děti,

než my všichni najbohatější,

kteříž jsme v světě najmocnější,

k němu se všichni přiznáváme

a jej za dědičného pána máme,

a ti všichni, kteříž sú bez nedostatku,

že jej milujem víc než otce jeho ani matku.

A také mu to slibujem,

že se ho nehty i zuby držeti budem,

neb víme, dokudž on bude chtíti,

že se my budem dobře míti.

A Bohu děkujíce i jemu dobře se máme,

mimo jeho Milost jiného pána nežádáme!“

Svoboda

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).