Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[6r]číslo strany rukopisu

budem míti dosti již na tom

a přijmem rádi jako s medem,

když jedno s tebú v nebi budem!

Tuť pak nebudem rýmovati,

jediné Pána Boha milovati,

tebe, spasitele našeho milého,

mocného Boha i věčného![11]prázdná folia 6v, 6 bis r, 6 bis v (původní starý papír, v místě, kde byl na foliu 6r obrázek, postupně se zesvětlující skvrna)

Boj Štěstí s Neštěstím

[7r]číslo strany rukopisu

Protož ku příkladu jinému

chci přivésti toto sepsání

a k lahodnějšímu poslúchaní.

Stalo se zde v tomto světě,

že tak jedno pěkné dítě

bylo se jest urodilo,

ješto bylo dobrým milo.

Otec jeho chudý bíše,

na statku málo jmějíše;

mátě také chudá byla.

Tuť jsta jednu dceru měla,

pannu pěknú a ozdobnú,

ke všemu dobrému podobnú.

Ctnost jí jméno na křtu dali,

sami ji přílieš milovali.

Kterúž podnes Buoh miluje,

i každý, ktož o dobré usiluje.

Těchto obyčejuov z mladosti byla:

z svého dětinství dobře činila,

protiviec se všemu zlému,

majíc náchylnost vždy k dobrému.

Jakž ve čtyrech letech byla,

[7v]číslo strany rukopisu

hned otce, máteř i všecky dobré ctila,

když přišla k létu šestému

a od šesti až k desátému,

počala Boha svého ctíti

a jemu vždycky slúžiti.

To jest činila velmi ráda,

ač jest byla k tomu i mláda.

Všecky činy dobré do sebe měla,

za každé se slovo zarděla,

což mluvila neb slýchala.

Vždycky se toho lekala,

aby nic v světě neučinila,

nemluvila, nemyslila, ni jednala

než to, což by Bohu libo bylo

a všecko se jí dobré líbilo;

po všem dobrém vždy túžila.

Když již ve čtrnácti letech byla,

svú chuovu sobě oblíbila,

jejížto jméno Rozum bíše,

tu jako za svú máteř do smrti jmějíše;

kdež jest koli v světě byla,

všudy ta chuova za ní chodila.

[8r]číslo strany rukopisu

Nebyliť jí k mysli tanci,

hudci, pišci, ani herci,

ani jaké světské strojenie

od stříbra, zlata i drahého kamenie,

k tomu kolby, honby a výskanie,

ni také světské zpievanie.

Žádného jest nemilovala,

kohož jest v svém rodu neměla;

ktož jejího jména nectil,

v hlavu jí ten nepřítel byl.

Než milovala lidi tiché,

věrné, múdré a neliché,

vzteklým, světským, všetečným

vyhýbala se lidem, i zúfalým,

také by neviem co objíti měla,

nikoli se s takovými nepotkala,

buďto v městě nebo v poli;

kdež se s kým potkala koli,

na hradě anebo na tvrzi,

ten jí takový žádný nemrzí,

ktož miluje dobré činy koli,

ten jí má sobě ve všem k vuoli,

X
11prázdná folia 6v, 6 bis r, 6 bis v (původní starý papír, v místě, kde byl na foliu 6r obrázek, postupně se zesvětlující skvrna)
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 10 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).