Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[16v]číslo strany rukopisu

s nimižť muož sobě k vuoli připraviti,

kohožkoli jediné bude ráčiti.

Toť sú ti jeho služebníci,

Nemoc, Chudoba, Psota i všichni bídníci.

Tiť mají houfy veliké,

i rozličné lidi všelijaké,

na něž vy také pohledíte

a viem, že je rádi uzříte,

ješto nenie mezi nimi, mám za to, jednoho,

abyšte žádali na svuoj dvuor toho.

Ale však tak na veliké pány sluší,

že rozličné lidi u sebe míti musí:

jedni ať veselé a radost plodí,

a kto ví, kteří se k čemu hodí,

onen k tomu a onen k jinému –

neb tak sluší pánu takovému.“

Tuž pak i řídil týž Svoboda,

že bíše taková lahoda

na tom dvoře, kdež bylo Štěstí,

tak, že trubači všudy třeští,

pištci, hudci, rozliční kratochvilníci,

zpěváci, preláti i také žáci.

[17r]číslo strany rukopisu

Nebyloť jest toho na mále!

Ano každý svého pána chválé

od počátku světa až do skonánie.

Pak uslyšíte, jaké zřízenie

na tom dvoře udělali,

v němž – až je smrt zkazila – sú tak trvali.

Neb jeden jest mocný pán,

po Bohu najmocnější, jenž jest Smrt nazván.

Ten se jest na Štěstí rozhněval,

že jej sobě již byl v lehkost vzal

i se všemi jeho poddanými,

veselými, bohatými i chudými,

a kterýžkoli v světě byl,

každý se jemu protivil.

I kterak je sobě připravil,

to dobře uslyšíte potom.

Což dále, když přijde, poviem vám o tom.

A když již přijdeme k tomu,

co jest všem mocí okázal, a kterak komu,

takto zřízení jest bylo:

Jakž jest Štěstí míti chtělo,

že se všickni k němu tříti chtěli,

[17v]číslo strany rukopisu

ktož sú v světě najméně měli.

I ti, ktož sú Neštěstí slúžili,

byli by u Štěstí rádi byli,

ale on jest tak činíval,

od Neštěstí některé brával

a dával jemu zase mnoho jiných,

bohatých, mocných, také chudých,

a zvlášť kteří se jemu nelíbili,

ti všichni k němu musili.

Mnozí se také k Neštěstí třeli,

kteříž prvé u Štěstí v službě byli,

svévolně Štěstí opúštějíce

a Neštěstí dobrovolně slúžíce,

zvlášť kterýmž se toho chtělo,

aby Štěstí jim – a ne oni jemu – slúžilo.

A to nikdy nebylo, ani muož býti,

by pán měl služebníku slúžiti[g]slúžiti] ſluż[30]rozpité,

a zvlášť tu a na tom dvoře,

kdež vždy radost a žádného hoře.

Tuto chci již pověděti,

což sem já mohl srozuměti,

jaký řád Svoboda zpuosobil

[…]text doplněný editorem[31]chybějící folia 17 bis r, 17 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem

X
gslúžiti] ſluż
30rozpité
31chybějící folia 17 bis r, 17 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).