takže všichni budú slyšeti,
bohatí, chudí, mladí, staří i děti,
a koho při čem chce zuostaviti,
že toho nechce před nimi zatajiti,
co jest umyslil a na tom zuostal v radě,
že poví každému, chudému, bohatému i babě.
Tužť poslové ruozno jeli
a druzí pěšky běžali.
Kohožkoli došlo toto psanie,
hned každý jel, a to bez meškánie.
Jedni šli a druzí se vezli,
nemohli li sú jíti, ale čtvermicí lezli.
Všichni k tomu pospíchali,
mladí, staří, velicí i také malí –
leč by nemohl pro nemoc neb pro chudobu –
každý byl na tom sněmu v tu dobu.
A několik mnoho let k tomu jeli,
neb tu všickni byli chtěli.
Proto pan Štěstí nikdy neprázdnilo,
ale vždy předse své věci pósobilo,
to, což jest za obyčej mělo,
i co ono kolivěk míti chtělo.
[…]text doplněný editorem[32]chybějící folia 19 bis r, 19 bis v, 19 ter r, 19 ter v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
[20r]číslo strany rukopisuI poče mluviti Štěstí slovy těmi,
ktož sú byli přede všemi,
řka: „Milí, mnohomocní páni,
všichni, kteříž jste tuto sezváni!
Napřed vám velmi děkujeme
a mnohým dobrým to otplatiti[33]vynechán omylem rým chceme ?
že jste se tuto sjeli nynie
k našemu pilnému obeslánie,
neb sami znáte býti potřeba toho,
že jest jich již velmi mnoho,
ješto sú k Neštěstí přistúpili
a prvé sú v naší radě byli.
Snad ještě některé v radě máme,
kteréž Neštěstí rádi dáme!
S nimi ať nakládá, jak chce, i svú
s Starostí, Nemocí, Bídú a Psotú.
Nebo to sami vidíme,
i od mnohých o tom slyšíme,
že Neštěstí jich mnoho podmanilo
a v Chudobě je podrobilo
k Nemoci, Bídě, Psotě a k Starosti,
ješto měli prvé příliš dosti.
[20v]číslo strany rukopisuK tomu lidí mladé i všelijaké,
panny, paní i muží také.
I chceme z nich některé míti,
a z našich některé ovšem jíti,
je převelmi těžce svázati
a je u vězení Neštěstí dáti,
ať je trápí se vší svú rotú,
buďto Chudobú, Bolestí, Bídú i Psotú!
Ihned Svobodu mezi ně pošleme,
že je přebéře, které my míti chceme.
A ty, Neštěstí, chceš li také poslati,
chcemť vydati, kteří se vám, a ne nám, budú líbiti!“
Tuž malitko pomluvili,
až k tomu všichni svolili,
aby s sebe z obú stran vydali,
všecky aby přehlédali,
a kohož Štěstí míti neráčí,
hned byl vydán Neštěstí bez rozpači.
Svoboda
Svoboda počne hned mluviti
a takto k tomu praviti:
„Milostivý králi, račte vydati“
[…]text doplněný editorem[34]chybějící folia 20 bis r, 20 bis v, 20 ter r, 20 ter v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
[21r]číslo strany rukopisuM…[35]torzovité slovo
[…]text doplněný editorem
s…[36]torzovité slovo
p…[37]torzovité slovo
Kteréž […]text doplněný editorem[38]utrženo …zalitorzovité slovo
tu Chudoba před Štěstím stál
a očitě to uhlédal,
kterak sú mnozí vzati byli,
ješto jemu prvé slúžiti musili.
Tak se jest o to rozhněval,
před Štěstím jest bez rozumu křikal.
