„zdaliž se neví, kdy včas k tobě obrátiti,
aneb kdy tě má objíti a políbiti,
a tak všecko včas a vhod činí,
darmo ji tvá tesklivá mysl viní.
Když umieš s ženú pěkně nakládati,
onať umí zlú mysl v dobrú změniti,
že nikdy nemáš zamúcenie,
jedno vždycky utěšenie,
a nedáť o nic starosti míti,
když chce věrně přítelem býti.
Ona tebe těší a ty ji také
nad radosti světa všelijaké,
ona jest tvá a ty její.
Protož ktož co dobrého přejí,
neuměliť by jinak raditi,
než aby se přestal s ženú vaditi.
Ač jsi jí učinil kdy co protivného,
již přestaň, pro Boha samého!
Neb komuž se žena dobrá podaří,
toť jest nadevšecko zboží.
A ty tuto želéš a nevíš čeho.
Má jest rada: přestaň všeho
a uměj ten dar od Boha znáti,
ráčil liť jest dobrú ženu dáti.
Již jest toho darmo komu túžiti,
a budeš li o tom víc praviti,
jistě posměchu nebudeš se moci zbaviti.
Ač jest manželský stav nevděčný,
staneš li v něm právě, budeš bezpečný,
neb ktož se v žádném stavu nezachová,
ten vždycky o svú duši hrá.
Protož uměj mé řeči srozuměti,
ač chceš mú radu doslyšeti.
Jediné přestaň sobě teskliti,
muožť se ještě manželství líbiti.
A dajž Buoh štěstí, toť vinšuji tobě,
poslechni mne a nestyšť tak sobě,
pustě mimo se svú všecku žalost
a dajžť Buoh za to věčnú radost,
a hleď stav manželský chváliti.
Jak se mně líbí, nemohu vypraviti!
Co na tom milém stavu záleží,
jedno ptaj se na to dále na kněží.
Protož hleď, aby včas přestal,
snad by potom přemudroval!“
Mládenec:
„Paní milá, toť já dobře znám,
prvé, než mi pravila, vím to sám,
jaké ten má veliké utěšenie,
komuž Buoh dá k vůli voženěnie,
ale jáť vím, co mi vadí.
Chci nynie mlčeti, když mi tvá milost radí,
a dokud živ, chci na to pomněti.
Tvá přepěkná zpanilá postava,
Buoh daj, byla dlúho zdráva!
Chciť učiniti tvé rozkázaní
a již přestati svého starání.“
Paní vece: „Příteli, musím pryč odjíti,
neb se již k večeru přibližuje
a vím, že se již po mně ptají,
i kde sem tak dlúho, že mne hledají.
Protož měj na mé řeči slíbenie,
já musím od tebe pro zlé domněnie
a žádámť od tebe odpuštěnie!“
Podavši mi ruky, dala mi požehnánie,
poklonich se jí a ona též hlavy poklonila,
