Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Pakli mi hned nezaplatíš,

nebuduť dělati, to ty zvieš,

nebo musím sobě šaty zjednati,

abych měl v čem s děvečkami potancovati!‘

Tuž já musím pěkně prositi,

nechci li jeho na se zbúřiti,

řka, že jemu brzo peníze zjednám.

Tuť před ním chvilku pokoj mám.

Potom opět přijde pohonič ke mně,

hledaje jiné příčiny na mně,

pravě: ‚Já nemohu poháněti,

chci nynie doma poseděti!‘

A já jemu diem: ‚Milý, proč

búříš velmi, ano snad nenie oč?‘

‚I co se nemám búřiti,

a já nemám v čem pohoniti,

však košile ani kytle nemám,

k tomu zlámal sem ostruhu, pohleď sám!

A to mi máš z práva zjednati,

chceš li, ať budu předse dělati.

A také rozmrskal sem vešken bič,

nezjednáš li mi co třeba, puojdu pryč!‘

Tehdy cožkoli mluv já,

nezjednám li, co on chce, nic netbá.

Než zjednám li, tehdy dělá,

a nezjednám li jemu, tehdy nechá.

Potom mi děvka počne přimlúvati:

‚A ty mi nic nedáváš, kterak mám dělati?

K tomu kusa střevíc nemám,

i sukni zedranú, pohleď sám!

Protož račiž mi košili kúpiti,

sic věru musím pryč ujíti!‘

A hned přijde děvka druhá,

ihned se také preč trhá,

řkúc: ‚Nekúpíš li mi sukna sedm loket,

budeť nová sváda opět!

A máš li mi kúpiti, kupiž dobrého,

nebo puojdu pryč a budu u jiného!‘

A pustím li jí jakú svobodu,

puojde pryč, by jinde měla píti vodu.

A tak všickni dělají,

bych měl, i dobytek, zemříti, nic netbají:

‚Pane, zjednaj nám piva, ať žiezní nezemřeme,

chceš li, ať pryč neutečeme.

A nikdy nemáme co jísti,

že se musíme hladem třísti,

soli nemáme, ani masa žádného

a chleba sotně do dne zajtřejšího.

I zda nás chceš hladem zmořiti?

Chceš li, ať děláme, musíš nám dobré bydlo činiti!‘

A bych já zpíval jako slavík,

nezjednám li, co chtí, sem již nebožtík.

A když již přijde má pěkná paní,

jakož sem prvé pravil o ní –

již mě jest sám čert oženil! –

když sem se pak o to zmínil,

poslyšte toho utěšenie,

jaké jest mé bídné oženěnie:

Tuť mě pak ta tepruv napíná

a hněvivě se na mne nadýmá,

řkúci: ‚A ty mi nic nechceš kúpiti!

Co mám nahá jako lotr choditi

nemaje kusa šatu žádného,

že skoro nemám, čím přikryti těla svého,

ani své hanby, ani prsy.

Budu plakati, že tě teskno býti musí!

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).