že to v naší mysli nenie,
abychme jaké chtěli rokovánie,
s vašimi Milosti aby jednáno bylo.
Takť mluvím, jakž mi se poručilo,
že radějí chcme hrdla skládati,
nežli se v jaký tadynk dáti.
Než k tomuť svolujeme
a našimi to pečetmi ujistiti chceme,
že s vámi věčně válku vésti budem,
leč všeho, což máme, i hrdel, zbudem.“
Štěstí
Tehdy Štěstí zavolav Múdrosti,
rozkáže pověděti tomu hosti,
chce li toho málo sčekati,
chcem jemu otpověd dáti.
Pakli se jemu nezdá učiniti toho,
že nezáleží na tom mnoho,
však jsme od mnohých hrdé řeči slýchali,
ješto potom rovné přijímali,
pak že to před sebú mají
a že uzří, co z toho udělají.
A najmenší nepřátelstvie ukázali
[…]text doplněný editorem[47]chybějící folia 32 bis r, 32 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
„viem, žeť sú neporučili toho mluviti,
ještos řekl naposledy řeči své,
že by rád, co na nás vidíš, aby bylo tvé!“
Závist
Týž se Závist velmi rozsmál
a takto jim jest otpověd dal:
„Ktož v peci býval, umí tam jiného hledati!
Bodaj svého nepožil, kto nechce cizého žádati!
Ač ty o to mnoho nemluvíš,
byť všecko dali, vzal by, to dobře vieš.
Neházej na kůly, všakť jest pod střechú,
a protož nehrdaj řečí mú, však sem ještě neslýchal,
by kto bohatstviem rozmetával.
Také oč mluviti nemáš,
poněvadž Štěstí za syna máš.
A protož nám za zlé nemějte,
neb žádný neví, koho obuv hněte,
nežli toho, ktož v něm chodí.
A protož my víme, co nám škodí.
A bychme tak bohatství syti byli,
mnozí bychom proti Štěstí nemluvili,
a poněvadž jinak nemuož býti,
musíme se jedni druhými živiti.
A já sem proto k vám vyslán,
neb sem mezi těmi najznamenitější pán,
kteří o to vždycky péči mají,
což kde vidí, všeho žádají.
Jižť my také o to se pokusíme,
neb na tom i hrdla složíme.
A já div že neumru žalostí,
vida, že vy máte všeho dosti,
a já i s našimi že nemáme míti –
ba, jest tisíckrát lépe umříti!“
Múdrost
Múdrost se tomu opět zasmál,
řka: „Vidíš, žeť sem pravdu pověďal,
neb vidím, co tobě škodí
a v tvém srdci hněv plodí.
Co já mluvím, jsúť řeči kumštovné,
ale poněvadž se nezdá podobné
od našeho pána rovné přijíti,
když chceš, muožeš preč odjíti!
A shledáte, že nás neustrašíte,
ale rovné přijíti musíte!“
[…]text doplněný editorem[48]chybějící folia 33 bis r, 33 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
