Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

abyšte tím ráčili hýbati

a z toho učiniti, což se bude vám zdáti.

Než toho ještě radím vám krátce –

však jest váš veliký zrádce –

neposlúchajte Pýchy, ani jeho rady,

chcete li ujíti škodné vády!

A to potom máte shledati,

poslechnete li ho, že budete pykati,

neb co kto kdy měl provésti potřebného,

ještě sem neslýchal od žádného,

aby toho potomně nepykal,

což s Pýchú a radú jeho před se vzal –

leč by se vám tepruv zdařilo.

Ale nezdá mi se, by to podobné bylo!“

Tuž hned mnozí na tom byli,

aby, což Múdrost radí, tak učinili.

Pan Pýcha

Pýcha se počne z toho hněvati

a dvorně se hněvy nadýmati.

I vysoko se nad jiné spínaje,

na Múdrost se z srdce hněvaje.

Svoboda, hofmistr, podlé něho stál,

což Pýcha prvé mluvil, svoloval,

a vždy pobízeje Pýchy k tomu,

aby mluvil, což se jemu líbí k komu.

Tuž Pýcha, velmi hrdě stoje:

„Já pravím, že žádného pokoje,

tvé Milosti, králi, s nimi míti neradím!

Než Múdrosti, s tebú se o to svadím,

že mě velíš kázati svázati

a Neštěstí hubenému vydati.

Neb já mluvím jako ten,

ješto sem k tomu přirozen,

ať bych všecko mocí podmanil.

Pak jižť sem tě dosti příliš ctil

a více tebe nechci již ctíti,

poněvadž mě velíš jíti.

Ty radíš rovně jako baba!

Teď jsme mluvili s Svobodú oba,

že umieš, na lavici sedě, raditi,

ale vava se s lidmi vaditi.

Než vždycky cos kam pleteš

a všem nám rozumy měteš,

a co ty mluvieš, takť se zdá,

že žádný múdřejí raditi nemá.

A velíš mě vydati Neštěstí –

vydaj mě, uzřieš, žeť chlupy ztřeští.

Ty, Múdrosti, mluvieš jako starý neb kněz.

Lépe já se hodím k válce, to věz!

Neb to ještě vždy tak pravím

a na svú čest já k tomu radím,

aby král nedal na se fúkati žádnému

Neštěstí, Chudobě, Psotě,

ani z nich žádnému, i také Bídě!“

A to mluvíše, rukú rozkyvuje.

„Pravím, ktož našeho pána čest miluje,

že jemu nemóž žádný raditi,

než chutně se s nimi svaditi

a všecky je mocí setříti,

a mají li co, i to jim vzíti.

Ať vždy moc pána našeho znají

a potom ať pomenší fúkají!“

Múdrost k Pýše

Múdrost otpovědě krátce:

„Já sem to viděl na počátce,

že se má řeč neslíbí tobě.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 10 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).