Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

žalost a v pláč ten masopust za všecku svú kratochvíl, že mi se tak zdá, že by musil býti železný člověk, ktož by její postavu vida žalostivú, aby jí nemusil věrně želeti nebo plakati. A tak jí mnoho nevýmluvných žalostí činil. A potom snad vida, že jemu všichni za zlé mají a že by proto bez řečí nějakých nebyl od jejích přátel znamenitých pro jeho k ní netrefnosti. A dále chci ještě pověděti o tom muži, učinil masopust na svém zámku té své pěkné paní, chtiec jí tu žalost její zastaviti, aneb snad aby jí větčí trápení učinil, ješto by se mohl čert tomu zasmáti i rozhněvati, netoliko někteří lidé. Neb když již za stuol ty lidi masopustní sázeli k té její kratochvíli, najprv posadil se kýs čert najvýše, potom ta přepěkná paní vedlé něho a s druhé strany vedlé ní seděl Jakub a proti ní z prdele Tomáš. A tak ji těmi lidmi osázel, že by ji mohl umořiti mezi nimi, jestliže jest sobě věrně pomyslila o své kráse a své ušlechtilé mladosti. A tak jiní hosté, kteříž za tím stolem byli i s hospodářem, kromě té pěkné paní, tak mi se zdá, že kdyby kto měl lidi k žalostivému pohřebu, netoliko k masopustu vybierati, že jich ne hned shledá. Potom když krmě nosili z kuchyně, tu zjednal bubenníka a pištce, nic jiného, když ve zlé vsi k stádu bubnují neb sviniem k jich jídlu. A tak ktož sú pak koli při tom veselí byli, že jsú při smutnějšiem pohřebu málo bývali. A to zvlášť pro tu paní, kteréžto každý dobrý člověk má litovati, ktož by znal, neb jest potom, což rozuměti mohu, v těžkú nemoc skrz to upadla jest pro svého potvorného muže. A k tomu jí ještě ani velmi s lidmi mluviti dal, s těmi, s kterýmiž by ona mohla nětco se potěšiti a své žalosti zapomenúti poněkud. Ani k tomu dal jest jí přijíti muž její, než tak ji předse trápil, naděje se, že sobě ji trápením zbytečným více k vuoli připraví. A strojil ji rovně jako psa lehavého, mněje, že ji tím sobě opraví. I více ji zkazil, neb jest sobě to myslila a v úmysl brala s radú jednoho dobrého a věrného přítele, že jí všecko za jedno projde, aby, což jest jemu bez potřebí, méně věrna bývala, a jej milovala i utěšovala, k němu té milosti, pokudž najdál mohla, že se jí zdálo, že tolikéž bude, nemilujíc jeho. A vzala sobě to za kratochvíl na svém srdci, aby aspoň mohla své mladosti nětco sobě k vůli

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).