ve zlém domnění bývají. Častokrát sem sobě myslila, že bych jemu to chtěla skrze své bratří oznámiti a pověděti, aby mně takovými věcmi u pokoji nechal. Ale zase sem sobě pomyslila, kterak muží náhlí sú lidé v svých hněvích a zvlášť v takovém poselství, že by slova protivná jedna proti druhým s obú stran přijíti mohla. Kdež skrze takovú věc k horším skutkóm by přijíti mohlo. I z takové příčiny, aby skrze to větčiech nesnází a zlých vólí uvarováno býti mohlo, z té příčiny sem před tě přišla a tobě přede všemi jinými úmyslu svého dostatečně sem svěřila. A také mi se zdá, že jest ten jistý tvuoj dobrý přítel a jest dosti slušné, abyšte netoliko příteli svému dobrému takovú věc oznámili, ale i neznámému, neb jste toho povinni pověděti a je z takových všetečných věcí trestati. Protož vás pro milý Buoh prosím, mějte mne v své paměti a proste jeho, ať mě u pokoji nechá, neb jiných paní dosti má beze mne, kteréž snad k tomu lepší vuoli a chut mají nežli já. Nebť mi jest to velmi veliká těžkost jako té, ješto k tomu žádné mysli nemá,“ a sklonivši hlavu i plakala. A takž ten dobrý mnich skrze její řeč porozuměl, že by ten byl, kterýž jeho najlepší přítel byl, kteréhož ona míní, počal jest paní těšiti a chváliti ji v jejím ustavičném úmyslu a v dobrém předsevzetí. A všemu dokonce věřil, co jest se jemu svěřila a pravila. I slíbil jest jí, že chce v těch věcech práci a pilnost míti, aby ten, ktož jest jí takovú věc obtiežnú a zlú mysl činil, ji, tu paní, toho zbavil. Ten dobrý otec znal jest dobře, že jest paní bohata, chválil jest, kterak jest almužna spasitedlná věc a milosrdenství činiti a že se jí také v své chudobě poručí. Kdež paní řekla jemu: „Pane otče, prosím tebe pro Pána Boha, jestliže by se trefilo, žeť by před tebú toho příti chtěl a že by pravil, že o žádné paní neví, pověz jemu, že já sem ta, kteráž sem to tobě pravila a naň žalovala.“ A takž ta dobrá paní zpověd svú jest dokonala a pokání přijala. A přitom dobře srozuměla, co jí ten zpovědlník o almužně pověděl, pěkně tajně v jeho ruku hrst peněz vložila. A prosila jeho, aby některé zádušní mše slúžil, i vstala jest od jeho noh a šla jest domův. Potom nedlúhá chvíle tomu vyšla, že ten poctivý muž podlé svého obyčeje k svému svatému mnichu přišel a po rozličných řečech a rozprávkách dosti poctivými