K tomu lidí mladé i všelijaké,
panny, paní i muží také.
I chceme z nich některé míti,
a z našich některé ovšem jíti,
je převelmi těžce svázati
a je u vězení Neštěstí dáti,
ať je trápí se vší svú rotú,
buďto Chudobú, Bolestí, Bídú i Psotú!
Ihned Svobodu mezi ně pošleme,
že je přebéře, které my míti chceme.
A ty, Neštěstí, chceš li také poslati,
chcemť vydati, kteří se vám, a ne nám, budú líbiti!“
Tuž malitko pomluvili,
až k tomu všichni svolili,
aby s sebe z obú stran vydali,
všecky aby přehlédali,
a kohož Štěstí míti neráčí,
hned byl vydán Neštěstí bez rozpači.
Svoboda
Svoboda počne hned mluviti
a takto k tomu praviti:
„Milostivý králi, račte vydati“
[…]text doplněný editorem[34]chybějící folia 20 bis r, 20 bis v, 20 ter r, 20 ter v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
M…[35]torzovité slovo
[…]text doplněný editorem
s…[36]torzovité slovo
p…[37]torzovité slovo
Kteréž […]text doplněný editorem[38]utrženo …zalitorzovité slovo
tu Chudoba před Štěstím stál
a očitě to uhlédal,
kterak sú mnozí vzati byli,
ješto jemu prvé slúžiti musili.
Tak se jest o to rozhněval,
před Štěstím jest bez rozumu křikal.
Neštěstí
[…]text doplněný editorem[39]horní dvě třetiny strany utrženy, byl zde obrázek „kteřiež tuto […]text doplněný editorem[40]utrženo …jitorzovité slovo
ješto sú také prvé byli moji,
račiž mi je nynie vrátiti zase,
ač nás nechceš zbúřiti na se!
Neb máme od svého krále rozkázanie,
abychom osob nepřijímali,
a ktož se nám líbí od tebe, brali!“
Tuž vezma Chudoba mocného krále,
i podá jeho Bídě a Psotě dále,
a to z císařuov nejednoho,
z králóv, z knížat i jiných mnoho.
A tak se počne s nimi trhati,
ruce i nohy jim lámati,
Nemoc, Bolest za pasy s nimi choditi,
Starost poče z nich žerty pósobiti,
řka: „Hle, jak jsme vás pobrali,
ano již vám poň kvíky staly!
Kéž z nás nynie kumšty máte!
A vy se jaks zapíráte,
když Neštěstí od nás mluviti chtělo,
žádného jest slyšenie nemělo,
než tak jste na se vzhlédali
a všichni jste nám se posmívali,
ulýzajíc se jako čert, nalezna želézko.
Byloť jest nám to dosti těžko.
Již vidíte, co se nynie děje,
znajíc, že všeho Buoh do času přeje!
A čehož jest Štěstí na nás žádal,
což jest v tom jeho dobrého, již jest shledal.
A shledáte, že ještě z toho jiné bude,
