Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<175v–176v177r–178r178v–179v180r–182r182v–183v184r–185r185v–186v187r–188r188v–189v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

on. Hned z lože zhuoru vstal, velmi mile ji objav a hlasem tichým a libým jest k ní promluvil: „Ba, vítaj, má najmilejší paní!“ K tomu paní Katelina zase chtieci tak okázati se, jako by jiná byla, kteráž jest nebyla, mlčečky jej objala a políbila a pevně se ho držela, nechtějíc nic mluviti, bojéci se, aby ot něho poznána nebyla, ač i komora temná příliš byla. Protož s obú stranú hotovi jsúce poslední radosti a lásky hledati, Rikardus ji na lože sobě vpravil. Kteřížto obě straně v tichosti bez mluvenie s velikú žádostí a veselím a zvláště Rikardus svú vuoli jsú dokonali. A tak dlúho spolu v temnostech hry milostné hrali sú, že se jim zdálo, že již hodina jest, že již svých věcem dosti učinili. A paní Katelina také svého počatého hněvu a protivenství že by již mohla dobře jej zjeviti, a s velmi přísným hněvem počala a řekla jest: „Ó, jak nešťastné a chudé jest štěstí ženské! Ó já nešťastná žena! Jest více než osm let plných, že sem tě více milovala nežli sama svuoj život. A ty pak, jakž sem slyšela i to seznala, tápáš a hoříš v lásce a milosti jedné jiné ženy. Ó ty zlý a k ničemémuž muži, kterýž’s ty! Nu, pověz mi, u které mníš, že jsi ležal? Nevíš li, ale věz, že jsi při té, kterúž jsi ty tak často svým falešným milováním oklamával, kterýž jsi se zevnitř tak laskavě okazoval a v tom jsi v své falešné lásce proti mně k jiným paním s svú láskú okazoval. Protož, ty zlý muži, rozuměj mi velmi dobře, že já Katelina, tvá manželka, a ne Rikardova žena sem. Ty boží zrádce a cizoložníče, mně nevěrný muži, znamenaj velmi dobře řeči a hlas muoj, pravá liť sem, ale nepochybuji, že sem, a mně se zdá, na sto let že na světle nejsva, abych já tě podlé tvého zaslúžení haněti mohla, čehož jsi hoden. Ty potvorný pse, ustyď se v své srdce! Ó já chudá žena, komu sem já tak dlúhá léta přátelskú a pravú lásku nosila, kterýž nynie za to měl jest, že jest jinú na svých rukú držal a ještě drží, an svú vlastní ženu drží a mně jest více lásky v tomto krátkém času okázal a učinil, než ty všecky dni mi je činil. Ó, ty zúfalý pse, cos velmi dnes tak statečný byl, a doma vždycky churav a vždycky jakoby nemocný, kteréž’s mi se okazoval. Nu, buď Buoh pochválen, že si svú roli zoral a ne jinú, kterúž jsi byl umínil, a žes tu nesiel, k čemuž byl svuoj úmysl

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).