Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

mysli byla, by jeho zapomenúti měla. Nu, co jest sobě mohl ten veliký závistník pomysliti, jakž jest porozuměl a slyšal paní otpověd, stávaje mnoho nocí dlúhých zimních, kněze toho vždy čekaje. A v tom ta pěkná paní a její mládenec u veselí jeden od druhého lásku přijímali sú. Však proto po tak dlúhém takovém nespaní paní jest otázal, čeho jest se zpovídala tomu knězi na ten svatý čas. A co by se to znamenávalo, že žák ten toho jistého jejího zpovědníka tak často k ní chodí. Paní jemu řekla, že ona jemu toho pověděti nechce a že to věc nenie slušná pověděti. Závistník muž dí jí zase: „Ty zlá, nehodná ženo, však já dobře vím tvé všecky věci a tvé všecky jednání, což’s ty koli tomu knězi pravila, vždy já chci zvěděti od tebe, kto jest ten kněz, kteréhož ty tak velmi miluješ a kterýž tak skrze své uměnie každú noc skrze zavřené dveře sem vchází a s tebú léhá. Pakli mi toho nepovíš, musíš mi za to hrdlo dáti. Tím se uměj zpraviti!“ Paní jemu otpověděla a řekla: „Nenie to pravda, nemilujiť já žádného kněze.“ A on jí zase řekl: „Jakž jest to, cos toho tak skůro zapomněna, zdali’s neřekla takto a takto knězi tomu, kterýž tě zpoviedal?“ Paní jemu řekla: „Pravíš rovně, jako by sám při tom byl, a ne tak, jako by tobě kněz pravil. Jest pravda, že sem jemu pravila, co mi jemu za podobné pověděti zdálo.“ Muž jí vece: „Nu, slyšíš li, nechž těch řečí a pověz mi hned, ktož jest ten kněz, kteréhož tak miluješ!“ Paní jemu zase zasmavši se i dí: „Jistě v mém srdci dobře mi se děje, že muž jeden, kterýž se tak rozumný a múdrý sobě zdá, jakož ty činíš, a že se od jedné sprostné paní v ledacos uvoditi dá rovně jako vuol, kteréhož za rohy vezmúc, do masnic uvedú. Ač viem, žes nikdá múdrý nebyl, jakž’s ten zlý duch k sobě přijal nevěřenie a závisti v svá myšlenie a v mysl beze vší ke mně slušné příčiny. A čím’s ty sprostnější a hlúpější, tímť se více má čest umenšuje. Věříš li tomu, dobrý muži, že ty mníš, žeť sem snad slepá na oči, jako’s ty, věř mi, že nejsem, neb já svým viděním dobře sem toho kněze poznala, kterýž mne na zpovědi slyšal, a vím, žes ty ten byl. Protož sem to sobě před se vzala to tobě dáti, čehož’s u mne hledal, a tobě pověděti, co by se tobě nelíbilo. Ale by ty byl múdrý muž, jakožť se zdá, že jsi, nebyl by přezvězoval

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).