Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

otpočíval jest, až i uhlédal mnišky, však proto sobě činil, jako by spal. Tě dvě mnišce velmi pilně naň zhlédaly, až jedna byla nětco smělejší v tom a svobodnější i řekla jest k druhé: „Bych mohla tomu věřiti, že budeš tajiti a mlčeti, chtělať bych nětco pověděti a svuoj úmysl oznámiti. Já sem sobě nejednú myslila, že tomu tak tuším, žeť se nic huoře líbiti nebude nežli jako mně.“ Druhá jí otpověděla. „Pověz svobodně, o to žádného strachu neměj, nepoviem toho žádnému.“ A takž hned první otpověděla jest: „Já neviem, znamenala li’s ty toto jako já, kterak my zde těžce chovány jsme a souženy tak, že k nám sem žádný muž nesmí a nemuož, krom toliko jedné náš starý šafář a tento němý. A protož to od některé chvíle nejednú od světských paní, kteréž k nám sem přicházejí, slýchala sem, že všecka sladkost světa tohoto nemóž býti přirovnána proti sladkosti a veselí, kteréž muži a ženy, když obojí v lože stupují, jakú spolu mívají radost a utěšenie. A protož nejednú sem to sobě před se vzala, poněvadž jiného muže míti nemohu, s tímto němým úmysl mám toho pokusiti, jest li to tak, jak sem já slyšela a srozuměla, neb mi se k tomu dosti hodný a podobný zdá. Aby pak chtěl takovú věc komu pověděti, toho on učiniti nemuože, neb vidíš dobře, že jest čistý, mladý, ztepilý, lelek zrostlý, nemaje k tomu ani rozumu. Protož bych ráda věděla a srozuměla tvému zdání, co se tobě v tom zdá.“ „Ouvé,“ řekla jest druhá jí, „co to pravíš, zdaž nevíš, že jsme slíbily zachovati Pánu Bohu čistotu?“ I vece jí první: „Co jest těch slibuov, kteréž se jemu slibují každý den, a proto se žádný nezdrží! Jestliže jsme jemu mnoho slibovaly, nechť toho hledá u těch, ktož mu to držeti chtí.“ Druhá jí zase vece: „A když bychom obřichatěly, kterak by se v tom nám stalo?“ Dí jí zase první: „Ty máš o to péči prvé, než se co stane a přihodí. Potom tepruv slušelo by na to mysliti, čeho by se člověk držeti měl. Neb já tobě pravím, jistě že na sto dobrých cest proti takovým věcem mohlo by se proti tomu shledati a najíti, jedné chcme li to zachovati, abychme žádnému nepravily.“ A když druhá, větší žádostí jsúci zapálena nežli první, chtiec zvěděti, jaké by zvíře muž v takové věci býti mohl, i řekla jest: „Nu s milým Bohem, čehož žádáme, konajme!“ Tehda druhá řekla: „Vidíš dobře, že

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).