[C4r]číslo strany rukopisuznamení ukazování (poněvadž jsme našími hříchy hned dostatečně netoliko jednoho, ale několikerého zatracení zasloužili), však toho nečiní, co by učiniti mohl, to jest, tak v nenadále na nás nekvapí, prv nežli by se v tom ohlásil a nám to dostatečně ukázal, co jsme učinili, čeho jsme zasloužili, kterak nás trestati chce, a to vše proto činí, že jest dobrotivý a laskavý a nechce smrti člověka hříšného, netěší se v zahynutí bezbožného, ale žádá každého k sobě obrátiti a k životu věčnému získati a potom se poznává, že jest těch a takových povah jistotně a skutečně, jakéž jemu Boží slovo přivlastňuje, totiž milosrdný, litostivý, trpělivý, shovívající nad zlostí. 2. Moj. 34.[73]Ex 34 Pak my takového milosrdenství Božího máme dobře užívati, nechceme-li spravedlnosti jeho v pokutu upadnouti a velikého rozhněvání jeho koštovati, a to tak, poněvadž Bůh dobrý, milosrdný a trpělivý jest, máme se obrátiti k němu, pokořiti se před nim, žádati za smilování důvěrně, v bázni Boží trvati a pobožnosti následovati příkladem onoho svatého Davida, kterýž poznav Boha býti milosrdného, volal se k tomu milosrdenství a z hříchuov pokání činil. Žalm 110.[74]Hlavně verš Ps 110,5 Žalm 144.[75]Hlavně verš Ps 144,10 Také i příkladem ninivetských měšťanuov, kteřížto ulekše se Boží spravedlnosti a věříce býti Boha milosrdného, obrátili se v celém srdci k němu a Pán Buoh přivinul je k sobě laskavě a hříchy i pokuty jim odpustil a vždyckny Pán Buoh pro svou dobrotu a milosrdenství toto obyčej činiti mívá, že netoliko hříšné