týž prorok: Poprší na hříšníky osidla, oheň a sira a duch bouře, tať jest částka kalichu jejich. Žalm 10. Ale mnozí nebezpečenství takového a zahynutí přítomného viděti nemohou, nebo jsou se dopustili ďáblu oslepiti, a na takovéť přichází tížejí zahynouti, jako tak Jeruzalémští oslepeni byli, jichžto zahynutí přetěžké bylo. Potřebíť jest nám tedy, abychom pozdvihli hlav naších a protřeli oči své a nepochlebovali ani lahodili sobě tím, že jsme křesťané, že jsme za syny i dcery Boží přijati, jako by nás sobě Bůh proto šanovati a všecko všudy nám přehlídati měl. Poněvadž jest svému lidu ani pro Abrahama, ani pro chrám neodpustil, když jsou se nenáležitě chovali, nad toť nám folkovati nebude, ani pro křest, ani pro jméno křesťanské, jestliže nebudem v našem povolání zůstávati, jakož dí Pán: Mnozí mi dějí v onen den: Pane, však jsme v tvém jménu prorokovali a divy činili. Ale jáť jim odpovím: Zajisté, pravím vám, žeť vás neznám. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti, do ohně věčného. Math. 7.

Druhé, poznávejme to a mějme za jistú věc, že jsme ti, kterýmiž jest Bůh rozhněván, a že jsme k tomu velikou a hodnou příčinu dali, aby se Bůh rozhněval proti nám a připravil na nás ty rány, kteréž před rukama míti ráčí a kteréž na nás dopustiti umínil. Nezastírejme se a nevymlouvejme, aniž vzkládejme vinu toho na někoho jiného, všemť svítí kométa, všecky naříká a viní Bůh skrze Zákon. Mámeť