přivlastňovati máme, tak také, majíce jistá znamení hněvu Božího, a zvláště pak tuto kométu viditedlnou, toho hněvu uleknouti a Pána Boha báti se máme. Nepravím, abychom se té kométy báli, jako by nám ona od sebe sama uškoditi mohla, neb nám to Jeremiáš prorok zapovídá. Jeremi. 10. Ale máme se Boha a hněvu jeho, kterýž nám podlé duše i těla škoditi může, báti. Protož se nedomnívejme, by Bůh hříchův naších neviděl, aneb aby se jemu líbily, anebo aby nám v nich folkoval, jakož se mnozí tak domejšlejí. Proti nimž hrozně mluví skrze proroka královského: Domníval jsi se, nešlechetníče, žeť budu podoben, budu trestati tebe a postavím tvář mou proti tobě. Žalm 49. Protož se lekejme a strachújme hněvu jeho, neb jest velmi veliký a zžírá nepřátely své jako strniště. Žalm 8. Ezajáš 5. A není žádného, kdo by jej snésti a před ním ostáti mohl. Žalm 89.

Summou, moci jeho hněvu my stíhnouti nemuožeme, bojme se jeho raději, než bychom jeho okusiti musili, vyhýbejme se jeho se vší pilností a usilújme o to, abychom jej mohli proměniti v lásku. Poněvadž k tomu na pomoc máme i prostředníka a zástupce dostatečného Ježíše Krista, Syna Božího, onť se nám za skutečného přítele postaviti chce, jen my začínejme a hledejme té lásky v milosti a pokoře. A když lásky a milosti dojdeme, již nám blaze bude a nebudeť se nám moci zle státi, byť pak přišly i ouzkosti, byť připadly i bídy, tehdy ty věci nebudou znamením hněvu než trestání otcovského. Židům v 4. Ne k zatracení,