znají, však né toliko nemají nad tím žalosti, co jsou zlého učinili, ale kochají se a těší v nepravostech svých, o nichž dí prorok: Hřích svůj jako Sodoma ohlašovali. Ezajáš 3. Tiť hněvu Božího neujdou, ale s velikým pohaněním odsouzeni býti musejí, by pak i zdejších pokut zbaveni byli, jakož jim Bůh hrozí skrze proroka: Obnažím hanbu tvou před nimi a uzří všickni mrzkost tvou. Ezechi. 16.

Čtvrté, utecme se k Bohu a volejme k jeho velikému milosrdenství, kteréž převyšuje Boží hněv a přemáhá naše všecky nepravosti a to činí ve jménu toho, jenž jest takového milosrdenství příčinou, totižto ve jménu prostředníka Ježíše Krista, Syna jeho milého, nicť ovšem nám užitečnějšího není v této příčině proti nastávajícím těžkostem. Nebo nebudeme-li chtíti na to dbáti, tehdy nenadále na nás příjde to, což na nás přihotovil Buoh k zahynutí. Pakli budem chtíti k naší spravedlnosti a zásluhám míti zření, toť nás nejsnáze oklamá. Jestliže pak k milosrdenství Božímu naději naši obrátíme, tehdy jistě najdem smilování, kteréž Davida hojně obklíčilo. Ninivetským hříšníkům i hříchy i pokutu prominulo. Zjevného hříšníka ospravedlnilo, to Jeruzalém zachovati a lidu židovskému odpustiti chtělo. To se nám také hojně ozývá a nás k sobě volá, jakž prorok píše: Obraťte se ke mně v celém srdci vašem, neboť jest milosrdný a lítostivý Pán Bůh. Johel v 2. Tak jest užíval zázračného znamení onen pobožný