Píseň o kométě

Zpívá se jako: Rozpomeň se, lide, na to etc.cizojazyčný text

Stalo se léta Božího

tisícího pětistého

sedmdesátého sedmého.

Ten den po svatém Martině

v počtu dvanáctém v listopadě

div se každý té příhodě.

Když byl tří dnuov měsíc stáří,

jemuž dali jméno hvězdáři

prosinec, i naší staří.

V soumrak po západu slunce

ukázal div Bůh, věčný tvorce,

na své obloze nebeské.

Kométu jasnou rozsvítil,

velikým světlem ji ozdobil

a všem k spatření vystavil.

Při straně slunce západu

stála, však svuoj ocas k východu

pustila nad měsíc vzhůru.

Přes dvě hodině trvala,

pomalu dolův sstupovala,

až tak za hory zapadla.

To znamení Pán Buoh věčný

nadarmo nebo bez příčiny

neukázal, znajž to každý.

Ale chtěl hněv ohlásiti,

kterýž ráčí pro hříchy míti

k lidem, nad nímiž chce mstíti.

Poněvadž na to nedbají,

když o hněvu Božím slýchají,

v smích sobě to obracejí.

Protož jim Buoh skrz zázraky

o svém hněvu káže taký,

zvěstujíc hrozné pokuty

pro hříchy a nepravosti,

neb všecek svět vidí ve zlosti,

an každý živ k své líbosti.

Pýcha náramně se zmohla,

ve všech lidech láska ustydla,

ukrutnost se rozmnožila.

Na ožralství se oddali

všickni spolu, velicí, malí

v něm hledají své cti chvály.

Cizoložstvo svůj průchod má,

smilstvo se pak bez studu koná,

již lid toho za hřích nemá.

Nic neříká k tomu vrchnost,

tak má průchod volný každá zlost,

roste čím dál vždy bezbožnost.

Lakomství lidé hledají,

peníze nad všemi panují,

svět po své vůli zpravují.

V živnostech lsti provozují,

fortelně statek shromažďují,

o duši nic nepečují.

Nemá zniku spravedlnost,

neb se utiskuje nevinnost,

ten práv bývá, kdo dává dost.

Chudým se bezpráví děje,

kdo jen muož, ten jim ubližuje,

není jich, kdo zastávaje.

Slovo Boží i svátosti

svět má v potupě, v nelíbosti,

nevděčen Božích milostí.

Lání prvé neslýchaná

na potupu Božího jména

dějí se příliš nevážná.

Voplzlá, nectná mluvení

mládeži k skáze, k pohoršení

starší mluví bez šetření.

Žádná vážnost není v starcích,

není uctivosti v mládencích,

studu není při mladicích.

Dítky nectí rodičův svých,

neposlušni jsou rozkazu jich,

žert z nich mají i také smích.