Rösslin, Eucharius: Těhotných žen a porodných bab ruoženná zahrádka

Olomouc: Milichthaler, Bedřich, 1588. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 54 S 841, A1r–K5v. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[A4v]číslo strany rukopisu

Když by se pak již čas ženě ku porodu přiblížil, jakž obyčejně v 9 měsících se stává a žena k 40 týhodnům se blíží od toho času, jakž počala, tato znamení obyčejně se ukazují. Najprvé, že žena čije obtížení dole pod pupkem a v hřbetě. Druhé, že čije bolest větší v rozkrocích a v lůnu. Třetí, že větší horkost v matce čije nežli prvé. Čtvrté, čije v lůnu svém, že matka její znamenité nadymání a vlhkosti z sebe vydávati počíná. Tatoť sou znamení, když se porod blíží, když pak již podlé lůna odvymnají, tehdy jest čas ku porodu.

Dále sluší znáti, že dvuoj porod bývá, přirozený a nepřirozený. Přirozený jest, kterýž se stává v pravý čas slušným způsobem a náležitým vyjitím[d]vyjitím] wygij=tijm. Čas přirozeného porodu jest obyčejně v devíti měsících[5]na levé straně je nakreslena manikula, ačkoliv někdy, však řídko, po vyjití sedmi měsícův porod stává se, a ten plod [A5r]číslo strany rukopisumuož dobře, podlé času, při životu zůstati. Bejvá také, že dítě narodí se 8. měsíce, a po porodu zřídka dlouho živo bývá, jakož o tom Avicena píše.

Druhé, porod má býti příslušným spůsobem, nebo Albertus Veliký píše, že dítě z života matky vychází takto: najprvé hlava, potom hrdlo s rameny tak, že ruce podlé boku až k nohám dolů vztažené býti mají a tvář dítěte u vyjití z života vzhůru proti nebi aneb proti matky své pupku obrátiti se má, jakož v této přítomné figúře jest znamenáno. [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[6]obrázek dítěte v děloze Nebo jakož Albertus Veliký praví, a i prvé jest oznámeno, dítě v životě mat[A5v]číslo strany rukopisuky před porodem a prvé, než se obrátí, oblíčej svuoj i prsí proti hřbetu jejímu má. Ale v čas porodu pohne a převrže se proti matky své hřbetu, hlavu pod sebe dolův k vejchodu a nohy postaví vzhůru, protož u vyjití dítěte tvář jeho vzhůru proti oblíčeji mateře obrácena jsouci vychází.

Třetí, když čas porodu přijde, tehdy vejchod podlé přirození rychlý a lehký, bez dlouhého prodlévání se stává. Ale nepřirozený porod jest, kterýž ne tak bývá, jakž nyní jest povědíno. Však Avicena praví: Když dítě [z]text doplněný editorem života mateře najprvé nohama vychází a má ruce podlé sebe vztažené, jakž tato figúra ukazuje, [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[7]obrázek dítěte v děloze že by to nepřirozený porod byl. Ale přirozené[A6r]číslo strany rukopisumu

X
dvyjitím] wygij=tijm
5na levé straně je nakreslena manikula
6obrázek dítěte v děloze
7obrázek dítěte v děloze
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).