některému svému bližniemu a v tuto mieru líčieše: „Viděl sem sen a zdáše mi se, jako by podpopelní chléb z ječmene se kotil nebo valil a sstupoval do vojsk madianských. A když přijide k stanu, udeři jej a převráti a s zemí od základu srovna.“ Odpovědě ten, k němužto mluvieše: „Nenieť to jiného, jedno meč Gedeonóv, syna Joab, neb dal jest hospodin v jeho ruku Madianské i všecka vojska jich.“ A když uslyše Gedeon sen a výklad jeho, poklonil se hospodinu a vrátil se do vojska izrahelského a vece: „Vstaňte, neb dal jest pán bóh v ruce naše Madianské a tu sú setřeni.“ Sty branných pobil je velikú ranú a ostatek jich zahnal z krajin židovských. Viz, kterak muž starý věřil jest snu člověka pohana a výkladu jeho! A to učinil božím kázaním, jakožto předtiem v též kapitule stojí. A protož snóm i jich výkladóm slušie věřeno býti.
Také stojí psáno v druhých kněhách Machabejských v XV. kapitule, že Judáš Machabejský viděl ve snách, naliť Oniáš, jenž byl kniežetem najvyším, muž dobrý a dobrotivý, vzhledenie stydlivého, mravóv smierných a úmluvy slušné, jenž od svého dětinstva v šlechetnostech se obykal, ruce své zvedl modléše se za lid izrahelský. A potom ihned zjevil se jemu muž druhý, věkem a slávú divný a velmi krásné postavy. A ten, stoje vedlé Judy a Oniáše, mluvieše a řka: „Tentoť jest milovník bratří a lida izrahelského. {Ó, milej pane bože, prosím tebe … za pomoc}marginální přípisek soudobou rukou; * nejisté čtení Toť jest