[145v]číslo strany rukopisutobě vždy buď.“ K němužto svatý Tobiáš vece: „Která radost mně jest a já ve tmách sedím, světla s nebe[29]následuje písařem přeškrtaný text nevizi?“ K němužto mladec vece: „Buď silné mysli, neb již v skuoře uzdraví tě buoh.“ K němužto svatý Tobiáš vece: „Móžeš li syna mého dovésti k Gabelovi do města Rages, města Medorumcizojazyčný text? A když se vrátíš, tvú tobě mzdu dám.“ K němužto anděl vece: „Jáť jeho dovedu a zase opět k tobě zdráva přivedu.“ K němužto svatý Tobiáš vece: „Prosím tebe, pověz mi, z kterého s’[30]následuje písařem přeškrtnutý a podtečkovaný text „radu“ {rodu}marginální přípisek mladší rukou pokolenie?“ K němužto anděl Rafel[31]Rafel: Raphel vece: „Na svého li se nájemníka ptáš urození, čili na svého nájemníka[32]následuje písařem přeškrtaný text „ptaſs vrozenie“, jenž má cestu s tvým synem jíti? Ale aby na to mnoho nemyslil, jáť sem Azariáš, velikého Ananiáše syn[m]syn] ſym.“ K němužto svatý Tobiáš vece: „Z velikého s’ rodu; prosím tebe, nehněvaj se proto, že sem se na tvój rod ptal.“ K němužto anděl vece: „Jáť tvého syna tam i zase zdráva dovedu[33]zkomolený zápis věty.“ K tomu svatý Tobiáš vece: „Dobře vám buď a hospodin vás buď vódce a anděl jeho buď s vámi.“ Ten čas všecko připravivše, což na cestu třeba bylo nésti, vzem mladý Tobiáš odpuštěnie od otce i od mateře [146r]číslo strany rukopisui jidešta s archandělem spolu pryč. A jakž biešta na cestě, rozplakavši se matka jeho a po něm se roztúživši, poče řéci: „Huol podpory našie starosti náma si odjal a od naj[34]naj: nay pryč poslal. By nebyly nikda na světě ty peniezě, po něž si jeho poslal! Dosti bychom měli v své chodobě[35]chodobě: chodobie a za bohatstvie bychom sobě počtli viděti před sebú syna svého.“ Jiežto svatý Tobiáš odpovědě a řka: „Neplač! Zdrávť tam příde syn[n]syn] ſy náš a zdrávť sě k náma vrátí a voči tvoji uzříta jeho, neb[36]následuje přeškrtaný a podtržený text tomu věřím, že jest anděl boží s nimi a zjedná[o]zjedná] zdna[37]korekturou písaře dobře všecky jeho věci tak, že se k nám vesele vrátí.“ To uslyšavši matka jeho, přestavši pláče, poče mlčeti.

A když tak jdieše a psík jeho běžieše za ním, tehda první[p]první] prny {w}meziřádkový přípisek mladší rukou nocleh miešta u té řeky, ješto slóve Tigris. A když všel Tobiáš, chtě své nohy v řece umyti, vyšedši jedna veliká ryba, chtieše ho pohltiti[q]pohltiti] pohlitity; kteréžto ryby Tobiáš sě užasl, poče volati velikým hlasem řka: „Pomoz mi, pane, neboť se na mě ryba řítí!“ K němužto anděl vece: „Polap ji