[144v]číslo strany rukopisuPýše v svém smysle anebo v slově panovati nedaj, neb od pýchy stal sě jest počátek všeho {zleho}marginální přípisek mladší rukou zatracenie. Podělá li kto co tvé potřeby, hned jemu zaplať a odplata tvého nájemníka nikoli neostávaj u tebe. Což od jiného nerad trpíš, toho jinému nečiň. Chléb svój jez s lačnými a potřebnými a rúchem[l]rúchem] ruchenn svým[27]„svým“ korekturou písaře nahé přivodievaj. Rady své vezmi od múdrého. Chval hospodina a pros hospodina, ať tvé cesty spraví, aby všecky rady tvé v něm ostaly. Toť také zjevuji, synu mój, že ješto s’ ještě robencem byl, dal sem deset liber střiebra v tom městě Rages a jeho zapsánie u sebe mám. A proto zeptaj sě na to, kterak by k němu duojda, to střiebro vzal a jeho zapsánie vrátil. A neboj {se}marginální přípisek mladší rukou, synu mój milý, jakžkoli chudý život, však mnoho dobrého mieti budem, budem li se báti pána boha a hřiechóv sě vystřiehati a dobře činiti.“

Tehdy odpovědě mladý Tobiáš otci svému a řka: „To vše, co si mi přikázal, otče, učiním, ale jak těchto peněz dobývati, nevědě. On o mně nic nevie a já jeho také neznám; které jemu znamenie dám? Ani cesty [145r]číslo strany rukopisuumiem, kudy jest tam jíti.“ K tomu jemu otec vece: „Mámť jeho znamenie u sebe, jakž jemu je ukážeš, takť ti penieze vydá. Protož výda pohledaj některého muže věrného, ješto z nájmu pude s tebú, aby za mého života ty penieze vzal.“ Tehdy mladý Tobiáš vyšed, nalezl jednoho nádobného pacholka, an stojí opásán podkasav sě, jako na cestu chtě jěti připraviv sě. A toho Tobiáš mladý nevědě, by anděl boží byl. Jehožto Tobiáš pozdraviv i vece k němu: „Odkud tě máme, dobrý mládenče?“ Jemužto odpovědě: „Z synóv izdrahelských jeden.“ K němužto vece Tobiáš: „Umieš li ty cestu, ješto jde do té vlasti Medorumcizojazyčný text?“ Jemuž od odpovědě: „Viem, dobře umiem a všecky ty cesty jsú mi známy, neb sem jimi často chodil a býval sem u Gabela, bratra vašeho, jenž bydlí v městě Rages, ješto leží na té hoře,[28]následuje písařem přeškrtaný text kteráž slóve Egbatanis.“ K němužto Tobiáš mladý vece: „Učiň dobře, počekaj mne tuto málo, ať poviem otci mému.“ V tu hodinu Tobiáš mladý domóv přišed, všecko pořád otci svému pověděl; jemužto se otec podivil i prosil, aby k němu přišel ten mládenec. A jakž všel v domu, tak svatého Tobiáše pozdravil a řka: „Radost