[Povídka o Tobiášovi, rukopis TobKlem]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII E 10, 139v‒155r. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[Generovaný obsah]

[143r]číslo strany rukopisukdyž Sára poče té dievce porokovati, odpovědě jí dievka řkúc: „Již viec od tebe pošlých synóv a dcer neuzříme na světě, hanebná vražedlnici svých mužóv! Zda i mě chceš zahubiti, jakož s’ zahubila sedm mužóv?“ To Sára uslyšavši, u velikém smutku na svrchního[20]svrchního: ſwrhniho pokoje domu svého ponebie všedši, tři dni ani jedúc ani pijíc, ale na modlitbách [s]text doplněný editorem velikým pláčem hospodina prosieše, aby ji ráčil uslyšeti a zprostiti toho hubeného opakovánie. A potom třetí den, když svú modlitbu dokona, poče bohu chválu vzdávati[21]následuje písařem přeškrtaný text a řkúc: „Požehnáno jest jméno tvé, milý hospodine, bože otcóv našich, nebo když se rozhněváš, milost svú učiníš a v čas truchlosti lidské hřiechy odpúštieš těm, ješto tě vzývají. A ješto k tobě tvář svú obracuji, oči svoji vznoši a prosím, milý hospodine, aby mi z toho opakovánie spomohl, anebo mne s tohoto světa ráčil pojieti. Ty vieš, milý hospodine, že jsem nikda muže nežádala, a čistú sem chovala duši mú od všeho zlého[i]zlého] zle požádanie. Nikda sem se k těm, ješto hrají, nepřimiesila ani těch, ješto marně chodí, účastna sem se kdy učinila. Ale muže v té bázni, ne pro mú libost, povolila sem pojieti. A protož nebo sem jich [143v]číslo strany rukopisuhodna nebyla anebo oni mne nebyli duostojni, a snad jsi mě jinému muži schoval, neb tvá rada nenie v člověčí moci. A to zajisté má všeliký, ktož se modlí a následuje, bude li kdy život jeho v pokušení, korunován bude. Pakli[j]Pakli] Pakdy bude kdy v které truchlosti, zproštěn bude. Pakli kto v nedostatečných hřiešiech, ještě k tvé milosti příti moci bude, neb se nekocháš v našem zatracení a po veliké búři jasno činíš a po slzách a pláči obveseluješ. Buď tvé svaté jméno požehnáno na věky.“ Ten čas uslyšány sta prozbě obú, totižto svatého Tobiáše i Sáry. I poslán jest anjel boží svatý, aby jima obýma pomohl a uzdravil jichžto obú modlitby uslyšány sú před hospodinem.

Když bieše sv. Tobiáš na bozi smrti prosil {mage[22]}marginální přípisek mladší rukou; * následuje korektorem přeškrtnuté „maze“ za to, by byl uslyšán, povola k sobě syna svého Tobiáše mladého i promluvil k němu a řka: „Synu muoj, poslúchaj[23]poslúchaj: poſluhay slov mých a je

X
20svrchního: ſwrhniho
izlého] zle
jPakli] Pakdy
23poslúchaj: poſluhay
21následuje písařem přeškrtaný text
22následuje korektorem přeškrtnuté „maze“
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 7 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).