mo[H1v]číslo strany rukopisuře a dav příkład, řekł mi: „My Krista vašeho posloucháme viec než vy křesťané, neb na svině Kristus nebył łaskav a teď v tomto moři s ďábły ztopił je a my jich nepožieváme, ani je v svých zemích máme, ale vy svině jíte a neposłoucháte Krista vašeho.“

V Gáze byli sme týden. Odtud sme jeli dva dni i přijeli sme k jednomu městečku a neviděli jsme ho, až sme do něho vjeli, pro dřieví daktylové, totižto palmové, na kterémž daktylové rostú, neb sou všecko lesové palmoví veliké około toho městečka. Dřevo palmové jest tłusté jako hrubý smrk a jest vysoké velmi, a kterak jest tłusté u dna, tak i u vrchu jest, a znáti, co ho do roka přiroste. A jest nehładké, ješto jest tak podobně hrbovaté, jako by hrubší konec k tłustšímu spojovał, a tak stupně až do vrchu má, a proto s tiem jest dřevo rovné a suku žádného nemá až do vrchu a tepruv v samém vrchu sou ratolesti palmové okrouhłé. Zdaleka se zdá jako nějaké koło neveliké a toho jest větvoví má[H2r]číslo strany rukopisuło na palmě, neb když zdaleka na ně hledíš, zdá se jako voháňka. V tom pak větvoví sou koła vyrostłá jako mýlí a na tom mýlí bude daktyluo jako chmele, že jich z toho koła natrhá se dva věrtele a z druhého viec. A na jednom dřevě bude takových koł čtyři i pět. Také v tom městečku, zdá mi se, že najvětší živnost jich jest daktylové, neb odtud dodávají daktyluo do všech zemí okolních kupci rozliční.

Také daktyloví nebo palmoví, ač jeho sou lesové velicí, však jeho nedadí roubati darmo ani daktyluo trhati, než pánu z toho płat dávají a z každé palmy, kteráž již nese ovotce, dávají čtyry aspry každý rok.

Palma jest vždycky zelená. Tak praví, že tepruv léta padesátého ovotce nese, a když jest stará, ovotce nenese, tehdy ji poroubí a ji pálí. I jiné potřeby děłají a palmovím, totiž větvovím, płoty pletou, nebo około toho městečka jiného sem dřieví neviděł než palmy. Také v tom městečku nic pěknějšieho sem neviděł než płoty palmové, kteréž sou około městečka,