Cesta z Čech do Jeruzaléma bratra Martina Kabátníka z Lítomyšle

Ktož by chtěl jeti anebo jíti bez vod a bez moře, kudy sem já jeł a šeł z země české z Lítomyšle přes zemi moravskou a slézskou až do Krakova, jest cesta snadná. Potom se bráti do Lvova, jest mil 60. To město jest v russké zemi. Potom ze Lvova do vałasské země do města Sočavy. Od Sočavy k Dunaji 60 mil počítají. Od Dunaje přes zemi turecskou jest jeti přes hory veliké a přes pouště dłouhé, někde také města i vsi na cestách se nalézají, ale řiedko ve mnoha míléch jedno od druhého. Od Dunaje jeli sme tři ne[A4v]číslo strany rukopisuděle, než v počtu mil neviem, co je, neb se již od Dunaje míle nečtou.

Když sme do Konstantýnopole přijeli, viděł sem město veliké, a což sem rozuměł s jinými, kteříž sou Prahy svědomi byli, že se nám veliké zdáło jako tři Prahy, než já pravím, že spieše jest větší. Než ti, kteříž se mnou byli, je ohledujíce a spatřujíce pravili, že jest ještě většie než tři Prahy.

V Konstantýnopoli v tom městě najde lidi rozličných věr a jazykuo a ta každá viera nebo jednota mají své kosteły a zprávce: Řekové, Římané, Turci, židé, a každé té jednoty jest velmi mnoho, však Turkuov najviece a židuov. Turci kostełuo mají mnoho svých, než žádný žid ani křesťan do něho nechoď, leč by jich vieru chtěł přijíti a obřezati se dáti. Tehdy každého takového Turci přijmou a k němu se přívětivě mají, łásku k němu okazujíc, jemu peníze a jiné potřeby a pomoci činíc, jakž kto k němu miłost má, tak se i dary k němu ukazuje. Ja[B1r]číslo strany rukopisukož se mnozí na turecskou vieru dávají, což sem rozuměti mohł, že najviec proto, aby peněz dosti měli. Jakož sem jednoho viděł i znał, kterýž při tom času, když sem tam był, dał se obřezovati a přijał vieru jich, proto sem nemohł znáti, by co lepší był než jako prvé, i zuostał jest u nich.

V Konstantýnopoli jest hrad nad samým mořem vzděłaný dosti nákładně a v ohradě jest veliký a na prostřední veliké hoře leží. A hned pod samou horou schází se Biełé moře s Červeným mořem a žádný koráb, kterýž od Benátek płyne, nemůž jinudy płynouti než pod hrad císařský. Také císař turecský na tom hradě dvorem jest ustavičně.

Turecský císař jest pán veliký a velmi bohatý na střiebro, nebo u jeho dvoru vždycky děłají z samého střiebra peníze aspry a každý den obyčej mají płatiti svým žołdnéřom jenčářom, tak jich jazykem jim řiekají. A płatí jim rozdielně, jakž na kom vidí a jakž kto zasłuhuje. Některý má słužby zapsáno sto aspruo za den a některý puoł druhé[B1v]číslo strany rukopisuho