Hospodář se tomu velmi zasmáł a řekł mi: „Pohane, cos chtěł náše město pěšky za den přejíti? Aby to věděł, že by musił dobrý kuoň mieti, aby je přejeł, a odkuds ty se zase vrátił, aby to věděł, že by ledva puoł města přešeł.“

I nezdáło mi se na tom dosti mieti, opět nazajtří vstav sem ráno a chtěł sem vždy zvěděti, kterak bych mohł porozuměti velikosti Ejipta, najav sobě muže jednoho i šeł sem s nim, aby mi ukázał, odkud bych jej mohł najlépe shlédnouti, město a połoženie jeho. A muž ten svědom jest był Ejipta a uměł jest roussky, takže sem se uměł s nim smłuviti, a był žid.

I šli sme najprv k hradu žołdánovu, na kterémž jest žołdán dvorem. A když sme přišli k huoře, šli sme na huoru po stupních kamenných až k první bráně. Odtud sem najlépe shlédł Ejipt a stoje u zdi, dívał sem se jemu, ano leží v čisté rovni piesečné a nikdiež vrchuov ani lesuov očima neviděti, než čistá krajina piesečná. I přehlédł sem Ejipt na jednu stranu, na tu, kterou sme od něho jeli, a ledva že sem mohł znamenati, kde jest počátek města. Na druhou stranu našíř města k východu słunce opět ledva že sem je přehlédł, ale druhých dvou strán nadél i našíř nemohł sem přehlédnouti. A to dívaní náše było jest před samým połednem a jasno přečisté było, však mi k tomu nepomohło, abych jej přehlédł. I tepruv sem srozuměł i viděł sem, že Ejipt jest město veliké příliš.

Hrad žołdánuo jest na čisté skále biełé a prostředně vysoké a około hradu pět zdí vysokých velmi a skrze každou zed jest brána a u bran vrátní mnozí. A v uohradě zdá mi se mnoho větší než Chrudim. I šli sme do první brány, potom i do druhé i k třetí s strachem, než do ní sme jíti nesměli, neb sem se báł, abychom nebyli tázáni, čeho hledáme anebo co tam chcme, a já jazyka jich neuměje, nevěděł bych, co odpovědieti. Než proto sme tu seděli chvilku a tu sme se dívali rozličným słužebníkuom žołdánovým a úředníkom mnohým, ješto ustavičně chodili jedni s hradu a druzí na hrad v mnohém