než což sem od lidí słyšeł, to pravím.

Pak sem šeł k Nýlusu řece na procházku. A około břehuov Nýlusových roste třtí vysoké velmi, kteréhož mnoho jest na obě straně břehuov za několik mil zdélí, a to třtí sładké jest velmi. A to třtí sekají kosami, kteréž k tomu připravené mají, a na vełbłoudích do Ejipta nosí a děłají z něho dvuoj cukr: cukrkandý a druhý tento obecný. A z toho třtí také płat dávají žołdánovi.

Około Nýlusa jest dřieví rozličné: svatého Jána chléb, daktylé, kasiafistule, jahody veliké černé. Odtud sem šeł na hospodu.

Jednoho pak dne, vstav ráno, šeł sem s židem jednim k domom, kteréž uděłał Jozef syn Jákobuov za času vłádařstvie svého, kteřížto jsou velmi divně děłáni a neobyčejně, a netoliko v zemích našich, ale i jim v jich zemích divní sou. Sklepové v nich divně ztočení a neviem, v kolikero násob sou jedni nad druhými, a mezi ty sklepy teče voda, kteráž jest přivedena z Nýlusa, a teče pod sklepy i nad sklepy. A do těch sklepuo jsou šnekové divně ztočení a velmi místerně děłaní a všecko jest kamenem mramorovým a alabastrovým. A to jedné napsati sem kázał, což sem před domy vokny viděł, neb sou vokna veliká, ale dvéře sou zaděłané, neb tam žádný nechodí. A tak sem słyšeł, že by Jozef v těch domích pokłady veliké měł, kteréž był shromáždił, střiebro a złato, za krále faraona. A nade dveřmi toho jednoho domu jest hrubý text i praví, že jest napsáno jazykem jich, že těmi pokłady nebude hnuto až do druhého času. Na ten čas ptał sem se židuov, rozumějí li, co jest tiem časem mienił a který by to čas był. Praví, že sami nevědí a o něm praviti neumějí. Protož do toho domu nechodí, aniž smějí, a sou dvéře zazděné, a tak pravili, ktož se tam koli pokusił, každého mrtvého zase voknem vytáhli. To sú nám múřeniné jistili, že se tak stává.

Odtud sme šli k jednomu kostełu turecskému, kterýžto jest veliký velmi, a ten jest připravený a vzděłaný vnitř i zevnitř nad obyčej. Z kamene alabastrového