[11r]číslo strany rukopisuna den 10. srpna nenadále Prahu navštíviti a mimo jinších také i tuto důležitost opravdivě a beze lstí[s]beze lstí] bezelstwy vyšetřiti.

V tom pak času, co oni jízdní cestičku ku králi sem i tam konali, jel pan hejtman [v]text doplněný editorem soukromí[t]soukromí] soukronj na Horu Kutnou a tam, srozuměv se s pány, nechal ihned šaty neb oděv popravní dle havířského spůsobu pro ně zhotoviti a sobě na Poděbrady dodati. Bylyť jsou sukně mužské z plátna bílého a černé burety na hlavy na spůsob kvadratu, obuv žádná a hrdlo k obnažení připravené. Zatím poslové dne 5. srpna byli s odpovědí již na Poděbradech, pročež pan hejtman, ihned v rychlosti předvolav Holýho Želvů, Ondřeje Němců a Víta Krhnavýho, tam kázal na cestu se vydati, praví, že jich na Křivoklatě k zkušení[u]zkušení] zkossenj tamních rud jakožto znatelův zapotřebí jest, aby těm na žádnou lest mysliti příčiny neměli. Dal jim dostatečnou zásobu peněz, též vozku, který jich k tamnímu hejtmanovi doprovodil. A tak v pondělí dne 6. vyjeli z Poděbrad, majíce psaní, však i také popravní oděv [s]text doplněný editorem sebou. Ve středu dne 8. hejtman, psaní přečta, ničehož nezjevil, nobrž mlče na čtvrtek k popravě jich se chystal.

Na Poděbradech pak v pátek, jenž byl den po sv. Vavřinci léta Páně 1496., dne 11. srpna, když se rozednívati počalo, nechal pan hejtman ostatních 10 předolat, a sice ne do kancaláře svého, nobrž v ta místa, kdež nyní před příbytkem sirotčenským studnice se nachází, neb za času zámku starého byly tu, kde první pokoj nyní stojí, 3 oblouky klenuté a nad nimi pavlač, kdež hejtman, na stolici sedě, ortel smrti přestupníkům hlásati nechal, sám pak první hůl zlomil, jim před nohy dolů hodil. Tuto se patrně vyvracuje omylný nápis na čele kostelním, kdež se praví, že je dal stít vývoda minsterbergský, což tento spis ještě dále průvodně dokáže. Toto samé když takovým spůsobem ubohým havířům hlásáno bylo, velice se ulekli a pravili: „Ó, ty, zrádný a nešlechetný hejtmane! Kterak jsi sliboval, že se nám nic hrdlum státi nemá a selhal jsi“. Z toho tedy místa vedeni byli zase do pravené jistby, kdež v oděv popravní se oblečeti[v]oblečeti] oblečeto jim bylo nařízeno, dva kati, totiž Kalouch městský a Sochor zámecký s jejich holomkami, jakož i pan Žďárský, městský rychtář, s jeho žoldnéři byli tu již také přítomní.

Veleslavín[w]Veleslavín] Weleslawjna praví v svém[x]svém] sem Historickém kalendáři na ten samý den,