s vámi večeřal.“ To řek, večeřěti počechu. O tom tak praví svatý Jan evanjelista a řka, ež přěde dnem hodu Veliky noci věda Ježíš, ež jest přišla hodina jeho, aby přěšel s tohoto světa k otci, když jest své, jížto biechu na světě, miloval až do skonánie. A když byl otvečeřal, když juž byl diábel tu zlost Judášovi v srdce upustil, aby jeho proradil, věda, ež všeckno dal jemu otec v rucě a ež jest ot boha pošel a k bohu jde, ot večeřě vstav, rúcho od sebe odložil, čistým sě prostěradlem opásav. Vody teplé u medenici naliv, najprvé přěd Judášem klekl, jemu nohy pokorně umyl a potom jiným apostolóm. Avšak nemilostivý Judáš nic sě proto neobměkčil, než vždy na to myslil, kak by ho spieše proradil. Proč Ježíš Judášovi najprvé nohy umyl? Jakžto praví svatý Augustin: „To proto učinil, neb také bieše jiné učil a řka: Čiňte dobře těm, jížto vás nenávidie.“ Ale jinak apostoli mniechu, by to byl proto učinil, ež Judáš často od stola vstáváše, neb jich strójcě bieše. A když Ježíš k svatému Petru přikleče, chtě jemu nohy umyti, svatý Petr sě toho vzbráni, nóh umývati nedada. Propovědě k němu Ježíš: „Petře, neumyji li tebe, nebudeš se mnú účastka jmieti, točíš nebudeš mnú v duši omyt, nebudeš se mnú v nebeském království bydliti.“ Tehdy Petr Ježíšovi otpovědě: „Hospodo, než bych byl od tebe odlúčen, netolik nohy, ale i rucě i hlavu rač mi umyti.“
A když juž všěm Ježíš apostolóm nohy umy, za stól sě opět vráti i poče k nim mluviti a řka: „Příklad sem vám ostavil, aby, jakež sem já učinil, též vy činili. Zajisté, zajisté
