ovoce sebrali. Tehda ti vinaři polapivše ty jisté svého pána sluhy, některé bili, některé zabili, některé ukamenovali. A opět hospodář poslal viece svých slúh, a též jim učinili. Pak najposlé poslán syna svého a řka: Snad jeho poctie, ež mój syn jest. Ale oni i syna z vinnicě vyvrhše zabili.“ Ten příklad Spasitel Židóm pověděv, otázal jich a řka: „Když pak přijde sám pán té vinnicě, co jim učiní pro ten zlý účinek?“ K tomu oni otpověděchu a řkúc: „Zlé zle uratí a svú vinnici jinými vinaři osadí, jíž vydadie ovoce v svój čas.“ Tu jsú sě sami Židé svým otpověděním otsúdili, neb jsú téměř všickny posly božie i proroky bohem na svět poslané rozličně mučiec zahubili. Až najposlé buoh Otec, hospodář všeho světa, s vinnicě seslal syna svého jediného, i tohož, vyvrhše přěd Jeruzalemské město, ukřižovali. A proto jim i vecě hospodin: „Bude vám otjato královstvo i bude dáno těm lidem, jížto své ovoce vydadie v svój čas.“ To jest tiem rozumem řečeno, jakžto by řekl: Vy, nemilostiví Židé, jížto ste všecky posly božie zbivše, najposlé Syna božieho zabiete. Proněžto po to miesto ste i kralovali, ale potom bude otjato královstvo i bude dáno křesťanóm. To Židé uznamenavše, ež na ně to podobenstvie miení, chtěli jeho inhed rádi jieti, i nesměli pro lidi, neb jeho jako proroka lidé jmějiechu. A ež tu biechu jedni, ješto své hřiechy omlúváchu jiných lidí hřiechy, jížto pro své hřiechy veliké přěpusty ot boha trpěli, pověděl k nim Ježíš a řka: „Nebudete li sě káti, všickni zajedno zahynete.“ I pověděl k nim Ježíš toto podobenstvie a řka: „Jeden člověk