vecě: „Poďmy i my, umřěmyž s ním.“
A tak přišed Ježíš, nalezl jeho, an juž čtyři dni v rově. A bieše Betania vzdál ot Jeruzalema pól pátanádste běhových honóv, to jest pól čtvrti vlaské míle. A mnozí z Židóv biechu přišli k světie Martě a k světie Maří Magdaléně a k jich bratru Lazarovi. A když svatá Marta uslyšala, ano sě Ježíš blíží, vyšla proti němu, ale Maria Magdaléna v domu sedieše. A to bylo u pátek, dvě neděli přěd božím umučením. V tu dobu svatá Marta k Ježíšovi řekla: „Hospodine, by ty byl zde, bratr by mój nebyl umřel. Ale to jistě vědě, což požádáš na bozě, dá tobě buoh.“ K niejžto Ježíš vecě: „Vstane bratr tvój z mrtvých.“ Marta k němu vecě: „Vědě, ež vstane tehdy, ješto všichni z mrtvých vstanú v den súdný.“ K niejžto Ježíš vecě: „Já jsem z mrtvých vstánie a živúcí život. Ktož u mě uvěří, ač by umřel, bude živ, a všeliký, jenž jest živ a věří u mě, neumře na věky. Věříš li v to?“ K němužto ona vecě: „Ovšem, hospodine, já jsem věřila, ež jsi ty Kristus, Syn boží, jenžto jsi na tento svět přišel.“ A to řekši svatá Marta, odšedši zavolala sestry své, svaté Mařie Magdalény, jako pod tajenstvím a řkúc: „Mistr přišel a zóve tě k sobě.“ A jakž to ona uslyšala, brzo vstavši, k němu vyšla, a ješče Ježíš nebieše přišel na hrádek, ale byl na tom miestě, ješto jeho svatá Marta utkala. A Židé, jížto biechu s svatú Maří Magdalénú v domu ostali, těšiece ji, jakž uzřěli, ana spěšně vstavši vyšla, vyběhli za ní a řkúce: „Najspieše ona k rovu jde plakat.“ A když Maria na to miesto přišla, ješto bieše Ježíš, uzřěvši
