a řka: „Hospodo, přěse vši noc pracovavše, nic smy nejěli, ale v tvé slovo siet zavleku.“ A když to učinichu, zahrnuli sú ryb množstvie veliké tak, ež sě juž siet dráše. Tehda pokynuchu tovařišóm, jíž na druzie lodí biechu, aby přijdúc pomohli jim. Jížto přišedše, naplnili obě lodičcě tak, ež bezmále tonušta. To když uzře Šimon, točíš svatý Petr, padl přěd kolenma Ježíšovýma a řka: „Vyndi ote mne, hospodine, neb člověk hřiešný jsem já, hospodine.“ Neb na otdiv hróza ho bieše obešla i všecky, ješto s ním biechu, v tom množství lovení ryb, ješto biechu ulovili, a takež svatého Jakuba a svatého Jana, syny Zebedeova, jíž biechu tovařiši Šimona Petra. Tehda Ježíš k svatému Petru vecě: „Neboj sě, nebo juž od tohoto času budeš lidí loviti.“ Tehda oni připluvše s lodičkami ku břěhu, všeho nechavše i šli jsú za ním.
Třetie pozval jich, chodě podlé mořě Galilejského, když uzřěl dva bratry, Šimona, jemužto Petr dějí, a Ondřeje, bratra jeho, ana zavláčíta sieti u moře, nebo biešta rybářě, i řekl k nima: „Poďta po mně, učiním z vás rybářě lidské.“ Tehda oni inhed nechavše tu sieti i šli za ním. A pošed málo odtad, uzřěl druhá dva bratry, svatého Jakuba a svatého Jana, bratra jeho, syny Zebedeova, v lodí s svým otcem, ani sieti opravují, i pozval jich. Tehda oni inhed tu sieti nechavše i otcě i šli po něm. A potom pozval svatého Filipa, jakžto píše svatý Jan evanjelista, jež Filip byl z toho města Betsaida, z něhožto byl svatý Petr a svatý Ondřej. Jehožto nalez Ježíš, k němu řekl: „Poď za mnú.“ A potom po malém času pozval svatého Matěje evanjelisty, jakžto sám svatý Matěj
