do toho, ženo, ješče jest mój čas nepřišel.“ Zatiem Matka božie k sluhám vecě: „Což vám rozkáže, to učiňte.“ A ež tu bieše šest kamenných kbelóv podlé ustavenie Starého zákona, v nichžto sě Židie omývajíc počiščováchu, protož i vecě Ježíš: „Naplňte ty kbely vody.“ A jakž to učinichu, tak Ježíš k nim vecě: „Načierajtež jich, nestež juž svatebnému starostě.“ To česky slóve svat. Tehda oni načřevše, přěd toho starostu nesli. A jakž sě brzo toho vína z vody obráceného napil, tak k sobě ženicha pozvav, k němu řekl: „Všeliký člověk najprvé dobrého vína nalévá, a když sě lidé podpí, tehda horšieho nositi káže. A ty s pak víno dobré choval do této hodiny, točíš najposledy.“ A tu praví svatý Jan evanjelista, ež jest to byl počátek svatých Ježíšových skutkóv, a tak zjevil svatú chválu svú a věřili sú veň učenníci jeho.
Těch časóv svatý Jan, krstitel boží, hlučně božie slovo kázáše. A na tom nám znamenitý příklad svaté pokory ostavil, ež, jsa král i mistr všeho světa všemohúcí, chtěl to svému sluzě, svatému Janu, napřěd dáti, aby přěd některými časy prvé než sám Spasitel jal sě zjevně kázati. A když těch časóv jednoho dne Ježíš do židovské školy všel, kázal sobě knih podati. A tu kněhy otevřěv, u prvniem vezřění to jemu sě čísti vyvrhlo, ješto Isaiáš prorok píše a řka: „Duch boží na mně, a protož jest mne pomazal, točíš jakžto ciesařě a krále maží, na zvěstovánie všelikým tohoto světa chudým mě poslal.“ To Písmo přěčet Ježíš, těm, ješto okolo něho stáchu, vecě: „Toto Písmo naplněno jest dnes v uší vašich, točíš já jsem ten, o němžto toto proročstvie píše i mluví.“ A v tu hodinu, když tu řěč Ježíš mluvieše, všickni okolo něho
