[105v]číslo strany rukopisusě jest Spasitel pětkrát toho dne, když z mrtvých vstal. A protož svatá cierkev ustavila jest, aby kněz na mši pětkrát k lidem sě obrátil na znamenie toho patera jeho ukázanie. Šesté sě ukázal apostolóm osmý den, tu ješto svatý Tóma apostol jeho svatých jiezev sě dotek uvěřil.[323]J 20,26–29 Sedmé ukázal sě apostolóm na jednéj hořě, ješto slóve Tábor.[324]Mt 28,16 Osmé sě ukázal apostolóm v tej sieni, ješto jich potresktal z toho, ež sú byli na vieřě pochybili. Deváté a poslednie ukázal sě apostolóm na Olivetskéj hořě, odňadžto na nebesa vstúpil.[325]A 1,12 Nikodemus také v svém písmě píše, ež sě jest Syn boží ukázal Josefovi. Neb když Židé vzvěděli, ež Josef na Pilátovi uprosil, aby tělo svaté s kříže sejma, v svém vlastniem hrobě pochoval, jenž byl sobě připravil, z toho Židé sě rozhněvavše, Josefa jěli a jeho tvrdě zamekše, dřvi zapečetili, chtiec jeho po hodech zahubiti. Tehda náš Spasitel Kristus té noci svého skřiešenie přišed, ten dóm, v němž Josef vězieše, na vše čtyři úhly vzhóru pozdvihl a k němu všed, jeho tvář, otevřěv, pocěloval a odtad jeho zdráva domóv, pečeti nerušiv, přivedl. A také tomu chtie někteří světí, ež sě jest matcě svéj, královně nebeskéj, neb asa toho dne milostivě ukázal. A tomu na znamenie římský kostel u svaté královny v Římě na božie vskřiešenie vláščí slavnú službu činí.
Čtvrté a poslednie slušie to věděti, kak jest náš Spasitel z mrtvých vstav, staré otcě z přědpeklé vyvedl. O tom píše svatý Augustin v jednom kázaní a takto řka: „Jakžkoli brzo Kristus na kříži duši pustil, tak inhed jeho duše s bož[106r]číslo strany rukopisustvím
