spůsobné nemají. Druhé pro ochránění se před zimou, poněvadž u nich náramně ukrutná bývá. Nad to pak pro vítr a povětří silné, nebo tak veliké bývá, že málo co před nim celistvého zůstává, a to bez pochyby z te příčiny, poněvadž se nemá ani na čem zastaviti, pročež veliké škody činívá, zvlašť koho na moři neb na zátokách zastíhne, a velice se to rychle a pojednou stává, tak, že se častokrát k břehu s loďkami menšími i většími spůsobně přijeti a připlouti nelze, leč když všecko, lodí, lidé i jiné věcí v kusy se roztřískají. Ale bylo-li by to spůsobně k břehu připlouti? Tak se podobně stalo léta 1613. šesti osobám z šífu hamburského, kteříž na malé loďce k jinému šífu se pustili a potom asi v míli od prudkého větru zachvácení byvše, v kusy o skálu jsou roztřískáni, tak, že je druhého dne po kusích na břehu mořském shledávati a zbírati musili. Mívají nebezpečenství i šífové velicí, na nichž kupci přijíždějí, kteříž ač pevně utvrzeni bývají kotvami do moře vpuštěnými, avšak i to ne vždycky prospěšné bývá, nebo sílou větrů někdy kotvy, ačkoli veliké a mocné jsou, zlámany bývají a časem také i provazové tlustí trhati se musejí. V takový čas, jestliže pilně a snážně šífu neretují, tehdy pojednou v kusy o skálu roztřískán bývá. Netoliko pak na moři a zátokách taková nezvole a nebezpečenství od větrů bývá, ale i na zemi, po niž v takové nepočasy jezditi nehrubě spůsobno bývá a často se to stává, že v čas takový, jestliže kdo předce jeti chce, i s koněm od větru poražen bývá. A sumou větrové největší, kteříž u nás bývají, ničímž se zdají býti proti větrům jejich. A kdyžť takovou moc vítr provozuje při věcech menších, o něž se tak silně opírati nemůže, ovšem by moc vykonal při stavení vysoko vzdělaném, býť i měli je z čeho dělati.

O spůsobu lidí v Islandu bydlících

Spůsob lidí v Islandu bydlících mohl by se mnohým velice mizerný zdáti, a to z příčin slušných, poněvadž těch věcí, kteréž v krajinách naších a naším podobných k vychování svému máme, oni nemají. A poněkud mohlo by se zdáti, že ani ten ortel od Boha k Adamovi vynesený k nim literně nepřináleží, totiž v potu tváři své chleb jísti budeš, poněvadž ho prázdní býti musejí. K tomu nemají soli, dříví, vína, piva, ovotce, ani žádných